70. výročí Čínské lidové republiky

1. 10. 2019 15:46:03
Jen málo českých médií dokáže být při hodnocení 70. výročí vyhlášení Čínské lidové republiky úplně objektivní a korektní.

Stručně, jakoby se sebezapřením hodnotí dnes velkou manifestaci a přehlídku na náměstí Nebeského klidu v Pekingu, a to v podstatě jen jako ukázku síly Číny. Ale současně dávají česká média prostor vyjádření vlády Tchaj-wanu o diktatuře komunistické strany v Číně a věnují také pozornost nepokojům v Hongkongu, které jsou z hlediska rozměru celé Číny v zásadě marginálním jevem.

Čína má specifické státní uspořádání, které vychází z představ čínských komunistů o socialismu a z tradice čínské kultury a myšlení. Čína je zcela unikátní civilizací s historií dlouhou pět tisíc let a s více než dvoutisíciletou tradicí své státnosti. Z tohoto hlediska je sedmdesát let moderní historie poměrně krátkým úsekem v dějinách Číny.

Před sedmdesáti lety vyhlásil vůdce čínských komunistů Mao Ce-tung vítězný konec občanské války. A téměř 550 mil. Číňanů se vydalo cestou, která měla zcela změnit a modernizovat zaostalou agrární zemi s nepatrnou průmyslovou výrobou, zemi zničenou válkou s Japonci (která si vyžádala 20 mil. lidských obětí) a následnou občanskou válkou, zemi s vysokou negramotností a nízkým průměrným věkem dožití. Podařilo se to obdivuhodně. Vývoj ČLR v prvních třiceti letech její existence nebyl právě jednoznačný. Nicméně i tehdy čínské národní hospodářství rostlo. Bylo to o to obtížnější, že po občanské válce s Kuomintangem zmizela ze země většina odborníků. A nový stát, pokud chtěl být úspěšný, si musel vytvořit celou novou třídu odborníků a manažerů. Což se zdálo být nemožné. Nicméně, povedlo se to.

Pokud se dnes podíváme na křivku vývoje ukazatele HDP podle parity kupní síly na jednoho obyvatele, pak tento ukazatel se z nějakých 2 500 dolarů v závěru 70. let dostal až na dnešních více než 18 000 dolarů na jednoho obyvatele. To je prostě jednoznačný a grandiózní úspěch. Stamiliony lidí v Číně se vymanily z neuvěřitelné chudoby, která se vymyká jakýmkoliv představám Evropana o chudobě. A odhaduje se, že z dnešního počtu cca 1,4 mld. obyvatel Číny můžeme zhruba 500 mil. Číňanů počítat jako součást střední třídy. Na čínských ulicích nevidíte obrazy obvyklé v řadě zemí Orientu, kde se toulají bezdomovci nesoucí si celý svůj majetek v jedné igelitové tašce. Růst životní úrovně Číňanů je zřejmě největším civilizačním přínosem za sedmdesát let budování Čínské lidové republiky.

Industrializace státu probíhala prakticky od počátku 50. let a je dobré připomenout, že se do ní zapojila, kromě jiných, také celá řada československých odborníků. Ti pomáhali budovat nový čínský průmysl.

Od roku 1978, tedy v době, kdy byl nejvyšším představitelem Číny pragmatický Teng Siao-pching, začal nevídaný rozvoj hospodářství ČLR s dechberoucímí tempy hospodářského růstu. Nejprve dvoucifernými a v loňském roce stále vynikajícími 6,6% meziročního růstu HDP. Čínský růst ekonomiky je vlastně od té doby až do dneška tahounem růstu celé světové ekonomiky. Čína se tak před několika lety dostala na pozici druhé největší světové ekonomiky a má přirozenou ambici během několika příštích let vystřídat na pozici hospodářsky nejsilnější země světa Spojené státy. Toto obrovské vzepětí Číny, zejména v posledních čtyřiceti letech, způsobila kombinace několika jedinečných faktorů, které v jiné zemi světa prostě není možné v tomto souhrnu nalézt. Čína uskutečnila a stále každým rokem uskutečňuje ohromné investice do svého průmyslu, do dopravní infrastruktury atd.. Jedná se o investice jak zahraničních investorů, tak soukromých domácích investorů. Ohromné jsou ale také veřejné investice čínského státu, provincií a měst.

V ekonomice Číny je silně uplatňován prvek plánování, což je vidět zejména v oblasti investic a státních intervencí.

Současně je však Čína také tržní ekonomikou, která se opírá o velmi pracovitou a vysoce motivovanou pracovní sílu.

Bez velkého přehánění platí, že Čína během dvou generací prošla v oblasti hospodářství, průmyslové výroby i zemědělství cestu ze zaostalého, téměř feudálního hospodářského uspořádání až k současnému použití nejvyspělejších výrobních technologií a postupů ve vlastním národním hospodářství.

Čína dokázala účinně bojovat také proti negramotnosti. Zlepšila také svůj systém zdravotnictví a zdravotní péče, což ve svých důsledcích vedlo k výraznému zvýšení průměrného věku dožití obyvatel. To je další velký civilizační úspěch Číny.

ČLR dokázala z dřívějšího, zcela podřízeného postavení ve společnosti vymanit čínské ženy, což přineslo čínské společnosti ohromný, předtím opomíjený počet talentů, což jí dodalo velkou dynamiku.

Čínská společnost má svou kulturu a své tradice a z toho vyplývající politický systém s rozhodující úlohou komunistické strany v tomto uspořádání. Tato strana však především vytváří rámce pro život v zemi a pro jeho hospodářství a nepředstavuje byrokratickou brzdu rozvoje, jako tomu bylo za bývalého režimu u nás. K obdivuhodnému růstu hospodářství Číny danému absolutními čísly růstu HDP, ale také již zmíněným ukazatelem HDP podle parity kupní síly na jednoho obyvatele, došlo přes to, že za posledních sedmdesát let se počet čínského obyvatelstva zvýšil zhruba o 850 milionů. Díky vysokým tempům růstu ekonomiky vzrůstá životní úroveň a jeho důsledkem je obdivuhodná stabilita čínské společnosti.

Podle neokonfuciánské filosofie jen taková vláda, která se stará o svůj lid a pečuje o něj, má „Mandát nebes“. Tu a tam v čínské historii se stalo, že některý z císařů či celá císařská dynastie ztratili tento mandát, protože se nedrželi tohoto pojetí vlády. Současná vláda Číny vycházející ze svých představ o socialismu s čínskými rysy se snaží pracovat tak, aby si tento „Mandát nebes“ udržela. Představy některých západních politiků, že v Číně je možné uplatnit pluralitní politické uspořádání, jako je tomu v západní Evropě či ve Spojených státech, jsou v rozporu s tradicí a kulturou pětitisícileté historie Číny. Dnešní čínský systém uspořádání poměrů, který zajišťuje dlouholetý růst ekonomiky a z toho vyplývající růst životní úrovně lidí, může naopak být lákavým vzorem pro řadu zemí třetího světa.

Vztahy Česka s Čínou

Již za bývalého režimu se vyvíjely vztahy někdejšího Československa s Čínou po roce 1949 v sinusoidách. V 50. letech se Československo snažilo pomoci intenzivnímu rozvoji hospodářství Číny vysíláním četných svých odborníků. Po roce 1960, po roztržce Maovy Číny se Sovětským svazem, se postupně zmrazily také vztahy Československa a Číny. V polovině 60. let v době kulturní revoluce v Číně se narušily tyto vztahy na dlouhou dobu. Až v závěru 80. let byla snaha obnovit intenzivní hospodářské vazby mezi oběma zeměmi.

Po sametové revoluci se většina českých vlád až do roku 2005 vlastně o Čínu nezajímala. České vlády řešily především transformaci českého hospodářství. Až v roce 2005 jsem jako český premiér na státní návštěvě Číny po jednání s vrcholnými čínskými představiteli dospěl k názoru, že je možné rychle rozvíjet vzájemnou hospodářskou spolupráci. Do půl roku po mé návštěvě v Pekingu přiletěl na státní návštěvu do Prahy čínský premiér Wen Ťia-pao. Zdálo se, že nic nestojí v cestě rychlému rozvoji česko-čínských hospodářských vztahů. Čínská strana měla velký zájem o spolupráci s Českem zřejmě také proto, že ji považovala za dobré nástupiště pro svou spolupráci s EU. Následující vláda pravice pod vedením Topolánka a Schwarzenberga po roce 2006 ovšem vztahy s Čínou zcela zmrazila. Až po zvolení Miloše Zemana prezidentem republiky a po instalaci Sobotkovy vlády byla přijata oběma vládami dohoda o strategické spolupráci obou zemí. Tato dohoda představuje dobrý rámec rozvoje vzájemných hospodářských vztahů, ale zatím se tohoto rámce nepodařilo zcela a v plném rozsahu využít. Za zmínku ale stojí např. to, že v roce 2018 z 6 mil. čínských turistů, kteří přiletěli do Evropy, více než 10% přibylo k nám. Což je dáno především tím, že se podařilo vytvořit tři přímá letecká spojení mezi čínskými městy a Prahou.

Jiří Paroubek

Autor: Jiří Paroubek | úterý 1.10.2019 15:46 | karma článku: 20.89 | přečteno: 541x

Další články blogera

Jiří Paroubek

Chce vláda řídit zemi jen pomocí kampaní?

Andrej Babiš se dopustil jisté neobratnosti, když se v reakci na nechutné obvinění ze strany ministra Lipavského, že je pro zemi „bezpečnostním rizikem“, dožadoval základních informací o politickém oponentovi.

22.3.2024 v 15:46 | Karma článku: 29.39 | Přečteno: 619 | Diskuse

Jiří Paroubek

Zdroje chudoby republiky a českých občanů

Dlouhodobě hovořím a píšu ve svých článcích o tom, že za poslední dva roky (2022 a 2023) v souhrnu klesla reálná mzda občanů střízlivě o zhruba 20 až 25%.

20.3.2024 v 10:41 | Karma článku: 27.96 | Přečteno: 599 | Diskuse

Jiří Paroubek

Ruský prezident vyhrál volby na celé čáře

Když jsem se vcelku povrchně v pátek a v sobotu díval na zpravodajství České televize, celkem mě to pobavilo. Ruským volbám se v ČT věnovali po svém - způsobem, který je pro ně obvyklý.

18.3.2024 v 15:04 | Karma článku: 35.60 | Přečteno: 1368 | Diskuse

Jiří Paroubek

Co dokážou odposlechy - němečtí generálové v negližé…

Tím ovšem nemyslím, že by pány německé generály někdo natrapíroval a odposlechl, když se náramně dobře baví s nějakou slečnou.

5.3.2024 v 14:06 | Karma článku: 27.61 | Přečteno: 669 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Petr Hannig

Nejistota ve všem

Shodou okolností jsem se díval na celou debatu Víta Rakušana ve Vyškově, protože jsem byl zvědavý na to, jestli se Ladislav Vrábel dostane k otázce. Dostal a dokonce více než jednou, protože měl doplňující otázky.

28.3.2024 v 15:04 | Karma článku: 37.93 | Přečteno: 893 | Diskuse

Jan Bartošek

Migrační pakt čeká poslední akt

Evropa se aktuálně plácá po ramenou, tedy spíš její čelní eurounijní představitelé, že v jednání členských států došlo ke shodě na konečné podobě tzv. migračního paktu. Obrazně, ale především mediálně.

28.3.2024 v 6:12 | Karma článku: 9.34 | Přečteno: 327 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Návod na opravu naší ekonomiky

Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.

27.3.2024 v 16:55 | Karma článku: 43.08 | Přečteno: 3120 | Diskuse

Petr Lachnit

Jarní příroda čistí tělo i duši. Česnek medvědí obzvláště

Vítání jara má nespočet podob pro každého z nás. Osobně nástup teplejších dní slavím sběrem medvědího česneku v tvrdých luzích kolem mé milované řeky Labe.

27.3.2024 v 8:38 | Karma článku: 9.46 | Přečteno: 141 | Diskuse

Daniela Kovářová

Kdo hájí zájmy dětí

Zájem dítěte je nejvyšší metou, kterou si jako zaklínadlo opakují rodiče, rodinní advokáti, opatrovníci i opatrovničtí soudci při každém rozhodování o dětech.

26.3.2024 v 15:00 | Karma článku: 19.25 | Přečteno: 425 | Diskuse
Počet článků 832 Celková karma 29.81 Průměrná čtenost 1929

Autor se narodil 21. srpna 1952 v Olomouci. Je ženatý, má syna a dceru. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou. V letech 1998 až 2004 byl náměstkem pražského primátora pro oblast finanční politiky, 2004 až 2005 ministrem pro místní rozvoj. V letech 2005 až 2006 pak předsedou vlády České republiky. Je předsedou Společnosti Willyho Brandta a Bruna Kreiskeho a předsedou redakční rady portálu Vaše věc (www.vasevec.cz). Na sklonku roku 2011 založil politickou stranu Národní socialisté. Na podzim 2018 kandiduje do Senátu jako nezávislý kandidát s podporou ČSSD.

Seznam rubrik

více

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...