Dělají to Američané opravdu nejlépe, pane Macháčku?

V sobotních Lidových novinách (LN) jsem si se zájmem přečetl článek J. Macháčka "Trumpův strategický omyl". Přiznám se, že jsem v minulosti rád četl články Jana Macháčka, a to pro jeho hlubokou znalost reálií, kterou pro

Ale vrátím se zpátky k nyní aktuálnímu odvolání amerických vojáků z Německa. Z 36 tisíc vojáků jich v Německu zůstane stále ještě úctyhodných 24 tisíc. Jak ukazují průzkumy veřejného mínění v Německu, velká část německé veřejnosti je s tímto záměrem plně ztotožněna. Nemáme rok 1945, ani rok 1970. Sovětský svaz vedený Stalinem ani Brežněvem už neexistuje. A Rusko, přes veškerý respekt k jeho akceschopné armádě, progresivní vojenské doktríně i k velmi vyspělým a sofistikovaným zbraňovým systémům i mase vojáků, prostě nemá ty možnosti, aby představovalo opravdu vážnou vojenskou hrozbu evropským členům NATO. A to i kdyby se Spojené státy v důsledku výstředního chování svého prezidenta zcela dezinteresovaly v evropských záležitostech. Rozhodující jsou totiž finance. Jen evropští členové NATO dávají na zbrojení každoročně cca 200 mld eur (a USA dalších více než 700 mld. USD) a Rusko zhruba jen čtvrtinu této částky. Kupř. francouzské výdaje na obranu jsou v běžném roce vyšší, než ty ruské. Jak tedy brát vážně "ruskou hrozbu"? Je snad ruský politický i ekonomický model lepší nežli ten západoevropský či středoevropský?

Atraktivita Ruska v tomto směru není zas až tak vysoká pro široké vrstvy obyvatel Evropy, aby chtěly následovat jeho model uspořádání společnosti. Macháček má jenom slova kritiky ve vztahu k Německu, jehož zahraniční politika se mi naopak zdá být nejrozumnější. Němci i na základě svých historických zkušeností se nehrnou do zahraničních misí, které nic nepřinášejí. Tedy kromě výdajů. Macháček píše, že je vlastně americký tlak na Německo "legitimní". Němci prý, představte si, nechtějí zbrojit na dvě "povinná" procenta z HDP - císař Vilém a Adolf Hitler by tomu jistě nerozuměli. Asi nechtějí mít suverénně největší armádu v Evropě. Vědí asi proč takovou armádu nechtějí. Ale pro Trumpa mají zakázky pro vojenskoprůmyslový komplex větší, přímo magický význam, nežli lekce z historie. Němci prý chtějí brát levnější ruský plyn a chtějí dobudovat plynovod Nord Stream II. (jinak řečeno: nechtějí dražší plyn americký) a projevují naivitu ve vztazích s Čínou. Prostě Němci (stejně tak jako Češi) nemusejí hrát žádné hry o světového hegemona a pokoušet se o zastavení čínského parního válce.

Ostatně, co se stane, když Čína bude perspektivně ekonomicky nejsilnější zemí světa? Vůbec nic. Tak to bylo ještě počátkem 17. století a nebyli to Číňané, kteří měli potřebu kolonizovat jiné světadíly, byli to naopak Evropané. Číňané i dnes, o tom jsem plně přesvědčen, mají jako prioritu řešení otázek vlastního hospodářského růstu a růstu životní úrovně svých 1,4 mld obyvatel. A to je vskutku olbřímí úkol. A k čemu tedy potřebují Číňané konflikty, obchodní či jiné války? Ale zpět k Německu. Merkelová je trpělivá, zdrženlivá, stejně tak její vláda velké koalice. Německo nechce předělat svět. Chce obchodovat, chce nové zakázky, práci pro lidi a slušnou životní úroveň pro své občany. Česko může jít stejnou cestou.

Letem širým světem probral Macháček ve svém článku snad všechny neuralgické body světa. Musel jsem si občas promnout oči, abych pochopil, že nejsem ve snu.

Pokud jde o Irán, ten je dle Macháčka oslaben a vypovězení jaderné dohody s ním bylo správné. Tedy podle Macháčka. To, že si to nemyslí Číňané a ani Rusové, to by mě ještě na Macháčkově místě nepřekvapovalo, ale že jiný názor než Trump má Francie, Německo a dokonce tradičně s velkým pochopením pro USA pracující Velká Británie, to už by mě zviklalo. Asi si tyto státy myslí, stejně jako já, že 10 let odkladu rozvoje iránského jaderného programu je lepší, než když Irán v něm bude ihned pokračovat, protože co bude za 10 let... Irán prý, jak vyplývá z článku v posledních letech, prohrál všechno. Ale to přece není pravda. V Sýrii dosáhl Irán spolu s Ruskem velkého strategického vítězství. A Američané dosáhli, jak to říct, ehm, nevýhry.

Rusko, to je stát, na který má Macháček hodně spadeno. Když prý Obamova administrativa v letech 2013 a 2014 stáhla z Německa bojové brigády, Rusko odpovědělo invazí na Ukrajinu. Ale ono to přeci bylo úplně jinak. V té době vládl v Kyjevě Rusku nakloněný prezident. Státní převrat jej na začátku roku 2015 svrhnul. Byl to regulérní státní převrat, který byl uvítán s velkým nadšením na celém Západě. Následovala anexe Krymu Ruskem, tedy územím s velkou většinou ruskojazyčného obyvatelstva. Nemá smysl hovořit o referendu na Krymu a jeho výsledku). I když jeho výsledek byl jednoznačný a nemusel jej nikdo manipulovat, Západ jej neuznává. Ovšem, identický vznik samostatného albánského Kosova a jeho uznání Západem (tedy převážnou částí západních států) je úplně v pořádku. Představit si, že by se Rusko coby velmoc mohlo vzdát Sevastopolu na Krymu by znamenalo, že by se tento stát vlastně mocensky vrátil na svých jižních hranicích při Černém moři před časy Kateřiny Veliké a knížete Potěmkina. Připravit tak Rusko o Sevastopol by znamenalo vyřídit jeho černomořskou i středomořskou flotilu. Prostě i my na Západě, se musíme snažit respektovat alespoň tu a tam velmocenské zájmy velkých států. Tedy, když nejsou přímo v rozporu s našimi zájmy.

Pokud jde o Hong Kong. Je potřeba zdůraznit, že statut Hong Kongu za doby nadvlády Britů, tedy až do začátku 90. let minulého století, byl koloniální. V Hong Kongu neexistovaly žádné volené demokratické instituce srovnatelné se západoevropským či americkým modelem. Samozřejmě, že osobní svobody obyvatel Hong Kongu byly na slušné úrovni. Ale zastupitelská demokracie nebyla v Hong Kongu žádná. Čekat od Číny, že bude vytvářet v tomto městě jiný politický systém, který je jí cizí, je asi také naivní. Ale jako prostředek nátlaku na čínskou vládu je to dobré (tedy jak pro koho)... Jiný význam to totiž nemá. Ostatně, naši američtí přátelé by si měli zamést před vlastním prahem. V desítkách amerických měst se konají již několik týdnů demonstrace proti rasismu ve všech jeho formách. A myslím, že řeknu něco, co bude pro naše amerikanofily typu J. Macháčka, nepříjemnou pilulkou. Demonstrace mají také sociální charakter. Příjmy bílých a "barevných" obyvatel Ameriky jsou v průměru diametrálně odlišné. Prostě americká společnost je nerovná v mnoha a mnoha ohledech. Vezměme kupř. systém zdravotnictví. Ten s miliony nemocných COVID 19 prostě zkolaboval. V závěru článku řeší Macháček otázku, co my máme vlastně co říkat druhým, když jsme Američany k nám ani nepozvali... Myslí si tedy, že by zde USA měly mít vojenskou základnu. K čemu by nám to bylo? Aby na nás Rusové z Kaliningradské oblasti zamířili pár desítek svých raket s jadernými hlavicemi? Aby se zvýšilo napětí ve střední Evropě? Určitě by se to líbilo americkému vojenskoprůmyslovému komplexu. A co by to přineslo nám? Vojenské výdaje, omezování výdajů na školství, zdravotnictví, výzkum, dopravní infrastrukturu atd.

Co musím ale přiznat Trumpovi ke cti, to je jeho snaha odvádět americké vojáky ze zbytečných bojišť: z Afgánistánu,Sýrie, Iráku. Ale i v tom jsem zřejmě v rozporu s názorem J. Macháčka.