Na nákupy zbraní jsou ve vládě kadeti…

Ministryně obrany Černochová a předseda vlády Fiala dnes na brífinku vlády oznámili, že Česko nakoupí dvě letky amerických stíhaček F-35. Pokud bych měl odhadnout cenu této akvizice, mohlo by to být někde mezi 60 – 65 mld. korun.

Zatím hlídá českou oblohu 14 stíhaček, švédských Gripenů a zvládají to tak skvěle, že mohou hlídat vzdušný prostor ještě nad pobaltskými státy (Litva si to přímo vyžádala) i nad Slovenskem. Tak k čemu 24 nových stíhaček, když zatím stačí o deset méně.

Jen tak mimochodem, Gripen přelétne celou celou ČR od Aše až po Jablůnkovský průsmyk za nějakých 6 – 7 minut. Gripeny jsou sice obstarožní stroje, ale, podle mého názoru, dobře zajišťují ostrahu vzdušného prostoru ČR.

Americké stíhačky Phantom jsou útočnými zbraněmi, které umožňují zavěsit na stroj rakety,  případně i s jadernými náložemi. K čemu Česko potřebuje útočné zbraně, to mně jaksi uniká? Tedy, pokud je Česko stále ještě součástí obranné aliance NATO. Nebo už snad NATO není obrannou aliancí?

Šly na mě mrákoty, když ministryně Černochová na brífinku jen tak mimochodem zmínila, že máme povinnost se účastnit na záměrech NATO vybavit letectva svých zemí celkem zhruba šesti sty stíhačkami Phantom. A znovu je zde má otázka, na co vlastně NATO potřebuje 600 stíhaček (možná jsem jen špatně slyšel), které jsou  jasně útočnými zbraněmi a umožňují umístit pod křídla stíhačky rakety případně i vybavené jadernými hlavicemi.

To česká ministryně, české ministerstvo ani generální štáb nemají ze své hlavy. Prostě je to součástí trendu, který se line z centrály NATO v Bruselu, do níž jsou tyto myšlenky implementovány americkým ministerstvem obrany. A skvěle to konvenuje americkým zbrojařským firmám. 

Včera jsem ve svém článku nabádal Fialovu vládu, aby si udělala rozvahu svých rozpočtových možností v příštích letech. České hospodářství bude stagnovat anebo dokonce klesat (v tomto roce), případně poroste jen mírným tempem v letech následujících. To znamená, že přírůstky rozpočtových příjmů v důsledku vyšších výkonů českého hospodářství budou sotva v řádu miliard či v lepším případě jedné či dvou desítek mld. korun za čtyřleté období.

Rusnokovo vedení ČNB fantasmagoricky navýšilo základní sazbu v bankovním sektoru na 7% a s ohledem na to, že banky musí ukládat u ČNB povinné úložky a naopak ČNB jim za to musí zaplatit v tomto případě vysoký úrok 7%, přijdou veřejné finance (naštěstí ne státní rozpočet, ale kasa ČNB) jen v letošním roce o 130 mld. Kč. Vládu zatím ani nenapadlo, že by se tato částka měla zdanit, jako v zásadě nezasloužený zisk bankovního sektoru.

A pak je tu válkychtivá vláda, která vymýšlí výdaje v řádech desítek miliard korun na nákupy předražených zbraňových systémů. Ono nejde jen o to koupit Phantomy, ale také o to, že budou muset být prodlouženy letištní dráhy vojenských letišť, kam budou přistávat tyto americké stíhačky.

Vláda také touží po nákupu 50 německých tanků Leopard. Tyto tanky by měly stát 20 mld. Kč. A jejich případný nákup si vyžádá značné úpravy dopravní infrastruktury, protože německé tanky jsou výrazně těžší, nežli byly tanky sovětské výroby. To znamená, že pokud se německé Leopardy nemají na českých vojenských základnách jen rekreovat a mají vyjet z kasáren, bude potřeba investovat miliardy korun do zesílení mostních konstrukcí tam, kam tyto obří tanky budou mít namířeno.

Vláda také schválila nákup (snad?) padesáti obrněných transportérů pro Armádu ČR od švédské firmy. Je to zřejmě jakýsi eklhaftér za to, že se švédskými Gripeny už se po roce 2027 nepočítá a vláda přejde volným krokem k americkým Phantomům.

Dnešní rozhodnutí vlády založilo jen ve dvou položkách výdaje v řádech desítek miliard korun, pravděpodobně v souhrnu převyšujícím 100 mld. korun (nepočítám do toho ještě Leopardy). A pokud vláda bude dál řádit tímto způsobem, tak se jí skutečně může podařit do roku 2024 navýšit zbrojní rozpočty z letošních 92 mld. Kč na bratru 150 – 170 mld. Kč (2% HDP roku 2024).

Nevím, jestli si vláda uvědomuje, že jen v obsluze státního dluhu se pravděpodobný výdaj v příštích letech více než zdvojnásobí na řádově 80 – 100 mld. Kč. A pokud jde o zbraně, můžeme se během dvou let těšit na nárůst ročních rozpočtů ministerstva obrany o nějakých 60 – 80 mld. Kč.

 Kde potom ovšem budeme ve státním rozpočtu brát peníze na další rozvoj školství, zdravotnictví, opravy a výstavbu nových silnic, vědu a výzkum?

Dnešní tisk přinesl informace o tom, že vláda udělala dlouhý nos na odboráře ve veřejné správě. Vláda zatím nedala odborářům žádnou nabídku na navýšení platů zaměstnancům, kteří se domáhají alespoň částečného pokrytí nárůstu inflace, již dnes meziročně převyšující 17% a v červenci se pravděpodobně bude dotýkat již úrovně 20%. Životní náklady českých občanů v zásadě vzrostly o jednu pětinu. A vláda nic. Jen mlhavé přísliby, žádné propracované návrhy, jak to bude kompenzovat. Vláda si říká o to, aby odbory přešly od stávkové pohotovosti k výstražným stávkám. Vláda má ale štěstí, že např. čtvrt milionu učitelů a nepedagogických pracovníků ve školství je dnes na prázdninách.

Zaměstnanci mohou podle vlády se svými oprávněnými plastovými potřebami počkat, ale zahraničním zbrojařům je potřeba přihrát pěkný kšeft. A na Ukrajinu zbraně za miliardy....

Jiří Paroubek