Na Ukrajině přišlo, co přijít muselo…
Připomeňme si, že před 24. únorem, kdy Rusové zahájili invazi na Ukrajinu, ruští emisaři létali po Evropě a čelní evropští politici létali do Kremlu. A Rusové měli vlastně jediný čitelný požadavek. Ten požadavek zněl, aby se Ukrajina nestala členskou zemí NATO, cítili to jako hrozbu pro bezpečnost Ruska.
Jens Stoltenberg, generální tajemník NATO, mluvil tehdy cosi o tom, že si každá země, a tedy i Ukrajina, může pro sebe zvolit řešení, jaké chce.
Představme si tedy, že by Mexiko chtělo uzavřít spojeneckou smlouvu o vojenské spolupráci s Čínou nebo s Ruskem. Nemyslím, že by to Spojené státy připustily. Tak, jako svého času nepřipustili sovětské rakety s jadernými hlavicemi na Kubě, namířené na americká velkoměsta. Samozřejmě, že invaze Ruska na Ukrajinu je agresí podle mezinárodního práva. Ale podobným porušením mezinárodního práva jsou i jednostranné sankce vyhlášené vůči Rusku bez schválení Rady bezpečnosti.
Západ krátce po zahájení konfliktu začal masivně dodávat Ukrajině zbraně. Postupně se zvyšovala palebná síla ukrajinské armády, kterou v posledních letech cvičili britští a američtí instruktoři. Ukrajinská armáda mohla ve svých vojenských operacích využívat v plném rozsahu zpravodajských informací dodávaných z amerických satelitů, z výzvědných letounů AWACS, které se pohybují těsně za ukrajinskou hranicí. A z jiných zdrojů. Řekněme si otevřeně, že Západ přispěl k internacionalizaci konfliktu. Ze států Západu nedodávají na Ukrajinu zbraně jen Maďarsko a Izrael.
Expediční sbor Ruska na Ukrajině čítá 150 tisíc bojovníků plus dalších 50 tisíc vojáků, kteří jim zajišťují servis. Proti nim stojí ukrajinská armáda v počtu 600 – 700 tisíc vojáků. Při ústupu ruských vojáků z Charkovské oblasti, byla převaha Ukrajinců nad Rusy v poměru 8 : 1. Ruský prezident Putin, který dlouho trval na omezeném, lokálním, charakteru operace v dnešním projevu k ruskému národu oznámil, že k 21. září bude povoláno v částečné mobilizaci 300 tisíc záložníků.
Protože v Rusku nebyla prezenční vojenská služba zrušena a trvá nejméně jeden rok, nebudou tito záložníci po krátkém zacvičení postrádat bojeschopnost. Charakterizovat je, jak to dnes činí některá západní média jako „špatně vyzbrojené a vycvičené“, je formulace, kde vítězí přání nad realitou. Ministr obrany Ruska Šojgu dále sdělil, že potenciál ruské armády představuje cca 25 mil. vojáků.
Ruské zbrojovky kromě toho dostaly od prezidenta příkaz, aby pracovaly s plnou intenzitou na dodávkách zbraní. Očekávat tedy, že ukrajinská ofenziva zažene Rusy na třináct set kilometrů dlouhé ukrajinské frontě do Černého moře, je v nastalé situaci nerozumné.
Prezident Putin také projevil vůli připojit po lidových referendech Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast k Ruské federaci.
I když nemusíme brát úplně vážně bývalého prezidenta a premiéra Ruska Medveděva, že Rusko pak útoky na své území (tedy to původní rozšířené o čtyři další oblasti) může brát jako důvod k nasazení jaderných zbraní, tak bych tato slova vůbec nepodceňoval. Prostě Rusko dává najevo, že si nemůže dovolit tuto válku prohrát a že použije všech dostupných prostředků pro to, aby svého cíle dosáhlo. Na druhé straně Medveděv již není ani prezidentem, ani premiérem a o eventuálním nasazení jaderných zbraní rozhoduje v Rusku prezident. V žádném případě bych však toto vyjádření zcela neignoroval, stejně tak jako neignoruji vyjádření nynější britské premiérky Trussové, že by neváhala nasadit v eventuálním konfliktu jaderné zbraně. Dobře, tato její slova padla v nějakém kontextu a možná v zápalu boje v rámci primárních voleb o vůdcovství britské konzervativní strany. Ale nikdo z jejích předchůdců od skončení studené války taková slova nepoužil. Bylo by špatné, kdybychom dnes balancovali na pokraji jaderného konfliktu...
Putinovo dnešní vyhlášení se okamžitě projevilo na poklesu kurzu eura ve vztahu k dolaru, na poklesu koruny, na růstu cen ropy a růstu cen plynových futures pro Evropu, jež stouply okamžitě o 6,6%.
Rusko tedy velmi rázně odpovědělo na aktivity zemí Západu, podporující Ukrajinu dodávkami zbraní, a to často i té nejmodernější techniky, která pochopitelně může změnit poměry sil na ukrajinské frontě.
A co dál?
Rusko podle očitých svědků, s nimiž jsem měl možnost hovořit, nyní nezažívá na svém vnitřním trhu situaci, že by ruské obyvatelstvo pociťovalo nedostatek nějakých podstatnějších druhů zboží. Do Ruska proudí dodávky mj. také západního zboží přes Čínu, Indii, Turecko. Ruský rubl je pevný, obchodní bilance Ruska je v přebytku, příjmy státního rozpočtu převyšují výdaje.
Prostě, pokud „stratégové“ a politici Západu předpokládali, že se ruská ekonomika a Rusko zhroutí během několik týdnů a dojde k palácovému převratu v Kremlu, při němž bude vystřídán Putin někým povolnějším, tak tyto předpovědi zatím nevycházejí a obávám se, že ani nevyjdou...
Zejména také proto, že Rusko má vlastně k dispozici všechny potřebné suroviny pro svou existenci, včetně ropy, plynu, pšenice, kterou vyveze v letošním roce v rekordním objemu. A řekněme to otevřeně, ropovody a plynovody nesměřují ze západu Evropy na východ, ale z východu Evropy na západ. Otázkou také je, kolik bude stát plyn, který Evropa bude dovážet z jiných zemí nežli z Ruska. Je možné odhadnout, že tento plyn bude zhruba pětinásobně dražší, nežli byla cena ruského plynu před covidovou krizí. A to vše bude muset evropské a tedy i české obyvatelstvo zaplatit. Podle mého názoru nastal čas k jednání o míru.
Je také potřeba dodat, že provoz Ukrajiny něco stojí. Hovoří se o 5 až 9 mld. dolarů měsíčně. Ukrajinská ekonomika spadla pod polovinu svého běžného výkonu. A statisícovou armádu, chod státu a další nutné výdaje, je potřeba pravidelně platit. Zatím to vesměs platí Spojené státy. Je otázka, kdy Spojené státy požádají EU, aby se na těchto platbách více účastnila.
Hlavní ale je, že v celé Evropě se projevuje zejména v důsledku války na Ukrajině vysoká inflace. V průměru kolem 10%, v Česku je to oficiálně něco nad 17%. Ale pokud bychom brali nějakých 30 až 40 položek skutečně základních potravin a zboží plus plyn a elektrickou energii, teplo a nájemné, došli bychom k číslu inflace mezi 20 – 25%. Jistě, dochází také k růstu nominálních mezd i důchodů, ale zdaleka ne v rozsahu té faktické, reálné inflace.
Prostě české obyvatelstvo bude strádat drahotou, a pokud budou zastaveny dodávky ruského plynu a ropy, bude situace ještě vážnější.
Česká republika, momentálně předsedající země EU, by tedy měla spíše začít mluvit o míru než o podpoře války. Pokračování války na Ukrajině nic dobrého nikomu nepřinese.
Rusko ukázalo dnešním rozhodnutím svého prezidenta, že je ochotno a schopno v případě potřeby zapojit do konfliktu na Ukrajině větší počty vojáků a nasadit více zbraní nežli dosud. A na jeho hospodářské vyčerpání to zatím nevypadá.
Jiří Paroubek
Jiří Paroubek
Národní značka Číny posiluje nejrychleji na světě
Čína prosazuje respekt rozdílného a za jejími iniciativami, jako je Pás a stezka nebo budování „globálního společenství sdílené budoucnosti lidstva“, je praktická mírová spolupráce.
Jiří Paroubek
Hodně drahá cesta premiéra ČR do Washingtonu
Premiér Fiala vyrazil do Washingtonu, kde bude zejména přijat americkým prezidentem Bidenem. Američané tak oceňují v případě českého premiéra podle všeho zejména to, jak vstřícně se chová k požadavkům amerických zbrojovek.
Jiří Paroubek
Gerhard Schröder osmdesátníkem…
Za poslední dva roky nebylo v sousedním Německu – kromě předáků AfD – médii pronásledovanější osoby, nežli byl právě bývalý spolkový kancléř a bývalý předseda SPD, Gerhard Schröder.
Jiří Paroubek
Soumrak éry válečných štváčů...
Slovenská a česká pravice vkládaly velkou naději ve vítězství Ivana Korčoka ve II. kole prezidentské volby na Slovensku. Exponenti slovenské, ani české pravice teď nedokážou zakrýt zklamání, které v nich vzbudily výsledky voleb.
Jiří Paroubek
Formuje se koalice ochotných pod vedením francouzského prezidenta...
..., která zasáhne do bojů proti Rusku na Ukrajině? Ukrajině docházejí vojáci. Už před půl rokem se dožadoval bývalý šéf ukrajinské armády, Zalužnyj, odvodu půl milionu ukrajinských mužů.
Jiří Paroubek
Chce vláda řídit zemi jen pomocí kampaní?
Andrej Babiš se dopustil jisté neobratnosti, když se v reakci na nechutné obvinění ze strany ministra Lipavského, že je pro zemi „bezpečnostním rizikem“, dožadoval základních informací o politickém oponentovi.
Jiří Paroubek
Zdroje chudoby republiky a českých občanů
Dlouhodobě hovořím a píšu ve svých článcích o tom, že za poslední dva roky (2022 a 2023) v souhrnu klesla reálná mzda občanů střízlivě o zhruba 20 až 25%.
Jiří Paroubek
Ruský prezident vyhrál volby na celé čáře
Když jsem se vcelku povrchně v pátek a v sobotu díval na zpravodajství České televize, celkem mě to pobavilo. Ruským volbám se v ČT věnovali po svém - způsobem, který je pro ně obvyklý.
Jiří Paroubek
Co dokážou odposlechy - němečtí generálové v negližé…
Tím ovšem nemyslím, že by pány německé generály někdo natrapíroval a odposlechl, když se náramně dobře baví s nějakou slečnou.
Jiří Paroubek
Naše kletba, současný premiér taky do vězení?
V českých médiích jsem minulý týden narazil na zajímavá fakta. Od začátku 20. století, tedy významného přelomu v dějinách našich i evropských, bylo vězněno 10 čs. či českých premiérů.
Jiří Paroubek
Podle slovenského premiéra jde do tuhého…
I mě včera premiér Robert Fico překvapil jasným a tvrdým vyjádřením ke konfliktu na východě Ukrajiny. Nebudu se zabývat všemi aspekty jeho vyjádření. Důležité podle mě jsou některá jeho tvrzení, se kterými se plně ztotožňuji.
Jiří Paroubek
69% pro rychlé ukončení války na Ukrajině
Podle průzkumu agentury Stem si 69% českých občanů přeje rychlé ukončení konfliktu na Ukrajině, a to i za cenu určitých územních ztrát ukrajinského území ve prospěch Ruska.
Jiří Paroubek
Trapná nervozita vlády – traktory v Praze…
Včera ráno jsem jel, tak jako většina Pražanů, do práce městskou hromadnou dopravou (MHD). Bylo to pohodlné a lidí v metru bylo více nežli obvykle.
Jiří Paroubek
Analýza volebních preferencí agentury Kantar CZ za leden 2024
Spíše by bylo přesnější, kdybychom napsali za listopad minulého a leden roku tohoto. Ve stranických preferencích dochází podle agentury Kantar CZ jen k menším posunům, a to souhrnně ve prospěch stran dnešní vládní koalice.
Jiří Paroubek
Revolta či revoluce farmářů?
Zemědělství je strategická část ekonomiky a spolu s energetikou tvoří základ každé společnosti pro přežití. Bez dostatečné výroby potravin je každý stát snadno vydíratelný. Kdo bude riskovat hladomor?
Jiří Paroubek
Slon v porcelánu v zahraniční politice…
...aneb „nepouštět na saka“. Pro mladší generaci čtenářů jen připomenu, co výrok „nepouštět na saka“ znamená.
Jiří Paroubek
Průzkum Medianu – volební model, volební jádra a potenciál stran (prosinec 2023)
Před pár dny jsem se zabýval porovnáním volebního modelu agentury Median s volebními modely, či volebními preferencemi dvou dalších agentur pro výzkum veřejného mínění.
Jiří Paroubek
Zoufalá vládní politika nicnedělání…
Mám tím na mysli nicnedělání v oblasti ekonomiky. Vláda na přelomu roku udělala vše pro to, aby několika triky dokázala udržet schodek státního rozpočtu pod plánovanou výší.
Jiří Paroubek
Eskalace konfliktu v Západní Asii (na Středním východě) na spadnutí?
Ve světě existuje dnes několik válečných ohnisek, která by rozumní političtí vůdci měli spíše utlumovat. Před pár dny došlo k dronovému útoku na americkou základnu, která je umístěna v Jordánsku, prakticky na hranicích Sýrie.
Jiří Paroubek
Lekce z reálné politiky od D. Trumpa juniora (jr.)…
...aneb co čekat od Donalda Trumpa, pokud bude zvolen prezidentem Spojených států. Zdá se, že evropské politické elity, včetně těch českých, by měly být čím dál více připraveny na tuto eventualitu.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 837
- Celková karma 29,01
- Průměrná čtenost 1920x