Kdo je odpovědný za promarněných 500 miliard?

Prezident ve svém posledním poselství k výročí 28. října mj. upozornil na to (a já s tím více méně souhlasím), že „prostřednictvím médií se daří prosazovat zájmy… mocných… lobbistických skupin… Exemplárním případem jejich úspěchu je to, co se událo kolem tzv. obnovitelných zdrojů energie…“. A dále prezident mluvil velmi správně o tom, že „zákony umožnily ničím neospravedlnitelné zisky…“.

MFD už z toho ve svém komentáři udělala jasný závěr. Uvedla, jak jinak, prezidentova slova na správnou míru: „Jen solární boom, který schválila vláda Jiřího Paroubka a svou liknavostí pak umožnila úřednická vláda… Jana Fischera, bude stát 500 miliard korun.“ Tohle vyjádření není zrovna descartovsky logické. Vláda pod mým vedením skončila počátkem září 2006 a pak až do dubna 2009 tu byla Topolánkova vláda. Ta se ovšem zcela vytratila z úvah MFD. Chápu, kolem té vlády toho bylo v poslední době opravdu hodně (zatčení M. Dalíka; odsouzení klíčového přeběhlíka exposlance Wolfa, který ji jistý čas držel, na 6 let; Pandury; ProMoPro atd.)

Problémem zákona na podporu výroby elektřiny z OZO je, že Energetický regulační úřad při stanovování výkupní ceny mohl cenu pro nově připojené zdroje snížit maximálně o 5 % předchozího roku. Byl to ovšem návrh poslankyně Šedivé z ČSSD a jen ona ví, proč jej podala. Vládní návrh předložený ministrem Urbanem předpokládal možnost snížení výkupní ceny až o 10 %. Bez zákonem dané možnosti snížit skokově výkupní tarif nešlo zohledňovat snižování měrných investičních nákladů na výstavbu fotovoltaických elektráren, které díky zlevnění panelů byly až o 40 % levnější. Přitom prostá změna paragrafu zákona nemohla být pro parlamentní většinu Topolánkovy vlády vůbec žádný problém (jistě by ji podpořila bez problémů i opozice). Jen chtít, jen být řádným hospodářem. Na levné komponenty investoři zareagovali hbitě. Ale bylo to až v době, kdy byl již předsedou vlády Topolánek a ministrem životního prostředí Bursík. Ti nedokázali vůbec vyhodnotit nebývalý růst žádostí o připojení (!) a především jejich důvod, kterým byla právě nízká cena investice a tím i enormně rychlá zaručená návratnost. Ono se hrálo o čas a také o fotovoltaické elektrárny, jejichž výstavba již byla rozjetá. Činit mě potom odpovědným za to, že je tu vysoká podpora obnovitelným zdrojům, což prý neúměrně zdražuje současnou cenu elektřiny, to je skutečný výsměch. Nějak se už zapomíná na to, že za takto vysokou cenu může především tehdejší ministr průmyslu Říman, který prosadil, aby se cena elektřiny určovala na burze. Pokud by stát využil svých zákonných možností, mohla by být cena elektřiny i včetně doplatků za OZE na polovině... (!) Proč? Zákon č. 180/2005 Sb. nebyl ani se schválenou změnou 5 procent špatný. Nástroj pro zlatokopy z něj udělalo až razantní navýšení výkupní ceny elektřiny ze solárních panelů regulačním orgánem státu (ERÚ), k němuž došlo jedenáct měsíců od zahájení platnosti zákona. Konkrétně 21. 11. 2006, tedy třetí měsíc existence Topolánkovy vlády. A jaké bylo cenové rozhodnutí ERÚ z 21. 11. 2006 podle zákona č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obvinitelných zdrojů energie?

Výkupní ceny pro výrobu elektřiny využitím solárního záření pro zdroj uvedený do provozu:

- před 1. 1. 2006 ………………………. 6.410,- Kč/MWh

- po 1. 1. 2006 …………………………. 13.460,- Kč/MWh

Tedy zpětná úprava výkupních cen navýšila ceny za MWh o cca 7.000,- Kč (!).

Co dodat? Že je úplně jedno, jestliže se dnes premiér Nečas chlubí, že ODS hlasovala proti zákonu č. 180/2005 Sb. Měl by spíše vysvětlit, jak to bylo s tím navýšením ceny k 21. 11. 2006. O pardon, měl by to zdůvodnit ERÚ… Ale představa, že by si ERÚ dovolil provést takový nárůst ceny solární energie z vlastní iniciativy, to si opravdu nemyslím ani náhodou.

Vše okolo OZE jsou velmi pečlivě připravené kroky. Šlo o to vystavět obnovitelné zdroje, které budou v majetku osob blízkých k tehdejší Topolánkově vládě. Dále se projevila strategie nikoho nepouštět do byznysu velkých čísel a poté zdiskreditovat obnovitelné zdroje a tím si potvrdit monopol na jejich využívání.

Jako ekonoma mě zaráží ještě jeden fakt, na který neustále upozorňuji. Jak to že nejsou u nás obnovitelné zdroje energie považovány za naprosto ojedinělou příležitost pro budování nového pokročilého průmyslového odvětví s vysokým proexportním potenciálem a s možností dostat se na technologickou špičku v oboru? Vždyť jde celosvětově o nejrychleji se rozvíjející obor a nám je v podstatě znemožňováno na tomto poli rozvíjet náš vlastní výzkumný i technický potenciál. Je opravdu lobby energetiky tak silná, že nám tento možný ekonomický prorůstový faktor znemožní využívat? Asi ano, je!

Zatím odpovědní politici této země jen přiznávají svou naprostou neschopnost. Paroubek prosadil v roce 2005 podporu obnovitelných zdrojů a my s tím nejsme schopni – kromě zdvojnásobení ceny solární energie k 21. 11. 2006 - dlouhých 7 let nic udělat... Tak takovým báchorkám nemůže přece uvěřit nikdo... Vždy je dobré se podívat, komu a čemu hysterie okolo obnovitelných zdrojů slouží, co má ve skutečnosti zakrýt a kdo na tom všem nejvíc vydělává...

P.S.: Text byl ve zkráceném znění publikován v deníku Mladá fronta Dnes.