Vojensko-průmyslový komplex v zámoří jistě zaplesá
Mimochodem, každý rok, již od roku 1991 trávím alespoň deset dní v roce na Azurovém pobřeží ve Francii. Letos tu potkávám minimum ruských turistů. Vypadá to, že se ruská střední třída z jihu Francie vrací zpět na Krym. Pro francouzské restauratéry, hoteliéry a obchodníky je to nepochybně velká ztráta, ale jistě to přežijí. Budou muset… Lidé v obchodu a službách ve Francii i jinde v Evropě těžko chápou návrat do dob studené války.
Konflikt na východě Ukrajiny dostal postupně charakter opotřebovávací války a zdá se, že Putin v zásadě s minimem prostředků dosáhl svého. Ukrajinská armáda proti vlastním lidem na národnostně smíšeném území prostě neprojevovala chuť bojovat. A tato jejich nechuť se zvyšovala. Čeho chce vlastně Putin dosáhnout? V první řadě uznání anexe Krymu. To by nemělo Západu dělat velké problémy, protože zde existují precedenty oddělení Kosova a Černé Hory od Jugoslávie. Tyto secese zemí Jugoslávie od Srbska Byly ostatně Západem přijaty s jásotem. Té první, kosovské, bylo dosaženo pomocí zbraní NATO. Toho druhého oddělení pak zcela bezbolestným plebiscitem, ke kterému došlo v roce 2006. Pokud jde o Krym, o jeho odchodu se svazku s Ukrajinou a připojení k Rusku rozhodl nejdříve krymský parlament a o pár týdnů později v referendu občané Krymu. V. Putin potvrdil svou akceschopnost, flexibilitu a chladnokrevnost. Rusko přesně dávkovalo vojenské akce povstalců, jež podporuje s jistou umírněností. Dělá vše proto, aby Rusko obhájilo své velmocenské zájmy (Rusko nechce, aby Ukrajina vstoupila do NATO) a současně neeskaluje konflikt na východě Ukrajiny více, nežli to snese klíčová země Evropské unie – Německo. Z německé strany – od kancléřky Merkelové a jejího vicekancléře S. Gabriela, se ozývá ze všech významných státníků Západu největší pochopení pro to, aby byly respektovány zájmy Ruska jako velmoci. Německou pozici považuji za rozumnou také proto, že kancléřka Merkelová nedělá současně nic, co by jakkoli narušovalo tradičně výtečné vztahy její země se Spojenými státy. Myslím, že na německo-americké vztahy má její sociálnědemokratický zástupce Gabriel poněkud jiný názor. Je vzhledem k USA mnohem kritičtější.
Je zřejmé, že stratégové NATO využili ukrajinské krize mimo jiné k tomu, aby přesvědčili veřejnost 28 států NATO a také významnou část jejich politických elit o tom, že s ohledem na ruskou hrozbu je pro příštích 20 let nezbytné významné zvyšování výdajů na zbrojení nezbytné. Na tuto výzvu Západu pochopitelně reaguje také Putinovo Rusko, které se chce pustit do přezbrojení své armády. A to dodá na druhé straně další argumenty vojensko-průmyslovému komplexu na Západě, který bude působit na politiky a veřejnost, aby fortifikovali výdaje na zbrojení.
Ve státním rozpočtu České republiky bude znamenat rozhodnutí nedávného summitu NATO o navýšení zbrojních výdajů zvýšení podílu výdajů na zbrojení a armádu ze zhruba 1 % na 2 % HDP. Pokud jde dnes u nás na armádu cca 42 miliard korun ročně, tak za 20 let by to měl být zhruba ekvivalent dvojnásobku této částky (tedy aritmetický dvojnásobek + inflace). To už bude pěkná sumička.
V situaci, kdy u nás ani zdaleka nejsou vyřešeny potřeby sociálního státu v oblasti zdravotnictví, vzdělávání, bydlení, v sociální politice a v ochraně pracovního trhu, jsem vždy považoval a považuji i teď zvýšení výdajů na armádu za nerozumné.
Ostatně, je zajímavé, že ke snížení relace výdajů na armádu k HDP došlo v posledních sedmi letech za působení českých pravicových vlád. Vládní exponenty pravice při tom vůbec nezajímalo, zda se ČR v očích spojenců stane méně důvěryhodným partnerem, než kterým byla do té doby. Obě dvě pravicové strany, TOP 09 i ODS, jejichž hlavní protagonisté byli oporami pravicových vlád v letech 2006–2013 dnes ovšem nejvíce křičí, že je třeba zvýšit výdaje na armádu a nezrazovat své spojence. Nevadí jim, že jejich praktická politika byla po 7 let jejich vládnutí zcela jiná, než jaké jsou jejich současné rádoby militaristicky zabarvené slovní exhibice a předvádění svalů.
Co je do budoucna také důležité, je to, aby současná vláda i vlády po ní příchozí zajistily, že rozumný podíl na významně zvýšených zbrojních zakázkách v ČR i EU budou získávat české zbrojní firmy. Věřím, že pan prezident Zeman při svém vystoupení na summitu NATO zmínil také tuto podstatnou záležitost. Zkrátka, je třeba, aby významná část toho, o co se zvýší český armádní rozpočet, zůstala doma a dala práci českým firmám a jejich zaměstnancům.
Jen pro zajímavost uvádím výdaje na armádu alespoň u některých států NATO. Nejvíce na obranu vydávají USA, a to 4 % HDP. Francie, Velká Británie, Francie a Turecko dávají více než 2 % svého HDP, výdaje Estonska dosahují 2 % a Polsko se drží těsně pod touto hranicí. Výdaje Itálie činí zhruba 1,5 % HDP a Německo podobně jako Holandsko na obranu dává zhruba 1,3 %. A kancléřka Merkelová už se po summitu NATO nechala slyšet, že výdaje na armádu Německo dále navyšovat nebude. A pro doplnění uvádím ještě například ještě Španělsko, které vydává na obranu v současné době 0,8 % svého HDP.
Jiří Paroubek
Jiří Paroubek
Národní značka Číny posiluje nejrychleji na světě
Čína prosazuje respekt rozdílného a za jejími iniciativami, jako je Pás a stezka nebo budování „globálního společenství sdílené budoucnosti lidstva“, je praktická mírová spolupráce.
Jiří Paroubek
Hodně drahá cesta premiéra ČR do Washingtonu
Premiér Fiala vyrazil do Washingtonu, kde bude zejména přijat americkým prezidentem Bidenem. Američané tak oceňují v případě českého premiéra podle všeho zejména to, jak vstřícně se chová k požadavkům amerických zbrojovek.
Jiří Paroubek
Gerhard Schröder osmdesátníkem…
Za poslední dva roky nebylo v sousedním Německu – kromě předáků AfD – médii pronásledovanější osoby, nežli byl právě bývalý spolkový kancléř a bývalý předseda SPD, Gerhard Schröder.
Jiří Paroubek
Soumrak éry válečných štváčů...
Slovenská a česká pravice vkládaly velkou naději ve vítězství Ivana Korčoka ve II. kole prezidentské volby na Slovensku. Exponenti slovenské, ani české pravice teď nedokážou zakrýt zklamání, které v nich vzbudily výsledky voleb.
Jiří Paroubek
Formuje se koalice ochotných pod vedením francouzského prezidenta...
..., která zasáhne do bojů proti Rusku na Ukrajině? Ukrajině docházejí vojáci. Už před půl rokem se dožadoval bývalý šéf ukrajinské armády, Zalužnyj, odvodu půl milionu ukrajinských mužů.
Jiří Paroubek
Chce vláda řídit zemi jen pomocí kampaní?
Andrej Babiš se dopustil jisté neobratnosti, když se v reakci na nechutné obvinění ze strany ministra Lipavského, že je pro zemi „bezpečnostním rizikem“, dožadoval základních informací o politickém oponentovi.
Jiří Paroubek
Zdroje chudoby republiky a českých občanů
Dlouhodobě hovořím a píšu ve svých článcích o tom, že za poslední dva roky (2022 a 2023) v souhrnu klesla reálná mzda občanů střízlivě o zhruba 20 až 25%.
Jiří Paroubek
Ruský prezident vyhrál volby na celé čáře
Když jsem se vcelku povrchně v pátek a v sobotu díval na zpravodajství České televize, celkem mě to pobavilo. Ruským volbám se v ČT věnovali po svém - způsobem, který je pro ně obvyklý.
Jiří Paroubek
Co dokážou odposlechy - němečtí generálové v negližé…
Tím ovšem nemyslím, že by pány německé generály někdo natrapíroval a odposlechl, když se náramně dobře baví s nějakou slečnou.
Jiří Paroubek
Naše kletba, současný premiér taky do vězení?
V českých médiích jsem minulý týden narazil na zajímavá fakta. Od začátku 20. století, tedy významného přelomu v dějinách našich i evropských, bylo vězněno 10 čs. či českých premiérů.
Jiří Paroubek
Podle slovenského premiéra jde do tuhého…
I mě včera premiér Robert Fico překvapil jasným a tvrdým vyjádřením ke konfliktu na východě Ukrajiny. Nebudu se zabývat všemi aspekty jeho vyjádření. Důležité podle mě jsou některá jeho tvrzení, se kterými se plně ztotožňuji.
Jiří Paroubek
69% pro rychlé ukončení války na Ukrajině
Podle průzkumu agentury Stem si 69% českých občanů přeje rychlé ukončení konfliktu na Ukrajině, a to i za cenu určitých územních ztrát ukrajinského území ve prospěch Ruska.
Jiří Paroubek
Trapná nervozita vlády – traktory v Praze…
Včera ráno jsem jel, tak jako většina Pražanů, do práce městskou hromadnou dopravou (MHD). Bylo to pohodlné a lidí v metru bylo více nežli obvykle.
Jiří Paroubek
Analýza volebních preferencí agentury Kantar CZ za leden 2024
Spíše by bylo přesnější, kdybychom napsali za listopad minulého a leden roku tohoto. Ve stranických preferencích dochází podle agentury Kantar CZ jen k menším posunům, a to souhrnně ve prospěch stran dnešní vládní koalice.
Jiří Paroubek
Revolta či revoluce farmářů?
Zemědělství je strategická část ekonomiky a spolu s energetikou tvoří základ každé společnosti pro přežití. Bez dostatečné výroby potravin je každý stát snadno vydíratelný. Kdo bude riskovat hladomor?
Jiří Paroubek
Slon v porcelánu v zahraniční politice…
...aneb „nepouštět na saka“. Pro mladší generaci čtenářů jen připomenu, co výrok „nepouštět na saka“ znamená.
Jiří Paroubek
Průzkum Medianu – volební model, volební jádra a potenciál stran (prosinec 2023)
Před pár dny jsem se zabýval porovnáním volebního modelu agentury Median s volebními modely, či volebními preferencemi dvou dalších agentur pro výzkum veřejného mínění.
Jiří Paroubek
Zoufalá vládní politika nicnedělání…
Mám tím na mysli nicnedělání v oblasti ekonomiky. Vláda na přelomu roku udělala vše pro to, aby několika triky dokázala udržet schodek státního rozpočtu pod plánovanou výší.
Jiří Paroubek
Eskalace konfliktu v Západní Asii (na Středním východě) na spadnutí?
Ve světě existuje dnes několik válečných ohnisek, která by rozumní političtí vůdci měli spíše utlumovat. Před pár dny došlo k dronovému útoku na americkou základnu, která je umístěna v Jordánsku, prakticky na hranicích Sýrie.
Jiří Paroubek
Lekce z reálné politiky od D. Trumpa juniora (jr.)…
...aneb co čekat od Donalda Trumpa, pokud bude zvolen prezidentem Spojených států. Zdá se, že evropské politické elity, včetně těch českých, by měly být čím dál více připraveny na tuto eventualitu.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 837
- Celková karma 29,24
- Průměrná čtenost 1920x