Je vůbec důvod volit ODS?

Nedávno mi jeden přítel popisoval, jak musel vyhodit právníka, protože nedodržoval smlouvu a podváděl jej. Podobnou zkušenost měl další z přátel, toho zase „vypekli“ řemeslníci. Když někdo nedodrží dané slovo, nevěříte mu. Takovému člověku nesvěříte své věci. Dodržovat smlouvy je přece správné. Pokud souhlasíte s tímto principem, pak nemůžete volit ODS. Proč?

1. ODS dnes zastává názor, že podrobný volební program je chyba. Mirek Topolánek již dnes prohlašuje, že volby nebudou o názorech na řešení společenských problémů, ale o neurčených hodnotách a emocích. Jediným programem ODS dnes je nemít program. ODS přišla o ambici cokoliv slibovat, protože ve vládě zjistila, že není schopna své sliby plnit. Proto se chce této diskusi ve volbách vyhnout. Nechce skládat účty ze svého tříletého vládnutí a snaží se vytvořit mylný dojem, jako kdyby tady tři roky nevládla.

2. ODS měla ve svém programu před volbami v roce 2006 boj s korupcí. Ivan Langer sliboval „odpolitizování policie“ a Jiří Pospíšil zase nezávislou justici. Strategii boje s korupcí převzala Topolánkova vláda od mé vlády beze změny. Výsledek?

Topolánkova vláda ji postupně rušila, až ze slibů zbyla jen protikorupční linka na ministerstvu vnitra, která je však malým fíkovým listem na této ostudě.

Ministerstvo strachu Tu přiznal i sám Mirek Topolánek, z jehož úst po všech skandálech jeho pobočníka Marka Dalíka a dalších zní toto přiznání jako výmluva malého rošťáka, co rozbil okno a sází na soucit.

Ivan Langer na ministerstvu vnitra byl se svojí mafiánskou přezdívkou „Íčko“ smutnou karikaturou slibů ODS. Tak dlouho sliboval, že změní údajné „ministerstvo strachu“, až z něj začal strach jít.

Tanec mezi vejci Jiří Pospíšil měl možná snahu něco změnit, ale už ne sílu a odvahu to prosadit. Jeho legislativní činnost zaslouží uznání, jeho manažerské působení v resortu však připomínalo spíše tanec mezi vejci, kdy se vyhýbal zasáhnout proti justiční mafii, čímž ji prakticky pomáhal stvořit. Jeho odpověď, že považuje návrh odvolání Renaty Vesecké za bezpředmětný, protože si to nepřeje premiér Topolánek, považuji za alibismus. Měl návrh podat a spojit s tím své další setrvání ve funkci. Mirkovi Topolánkovi by se špatně vysvětlovalo, proč vůbec volí mezi ním a Veseckou.

3. „Pacta sunt servanda“ zní latinské pravidlo. Pro pravicového politika by mělo být dodržování smluv a dohod krédem, základem jeho politiky. Ne tak pro Mirka Topolánka. „Smlouva ODS s voliči“, kterou sám podepisoval, je nejprolhanějším volebním programem od programu KSČ z roku 1946.

Při dobré vůli je možné pochopit, že nelze realizovat v koaliční vládě sto procent slibů, ale skončit na minimu, a v některých případech dokonce činit opak, považuji za pohrdání voličem.

Svým hlasem ve volbách přenášíme právo rozhodovat o některých věcech v našem životě na politiky. Volbou ODS říkáte, že je správné nedodržovat smlouvy, že je správné nedodržovat sliby a že korupce je normální.