Pondělí 20. ledna 2020, svátek má Ilona
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 20. ledna 2020 Ilona

Je obrazoborectví normální?

20. 09. 2019 9:55:44
Československé a české dějiny provází intenzivní obrazoborectví. Tu a tam nastane období, v němž se dostane idol předchozích časů v nové době do jiného úhlu pohledu.

A tak bývají retušovány fotografie (za bývalého režimu), odstraňovány sochy a obrazy či knihy bývalých ikon. Za bývalého režimu to byly zejména sochy T. G. Masaryka, E. Beneše, nejrůznější pamětní desky s připomínkou například osvobození nějakého západočeského města či obce americkou armádou apod.. Prostě najednou tyto připomínky nedávného času, tyto nedávné ikony, zj. význačné osobnosti předchozí doby se staly závadovými. V nejlepším případě takové obrazy či sochy skončily v depozitářích. V horším případě byly takové sochy zničeny, použity na štěrk, stavební kámen či roztaveny. Obrazy byly zcela zničeny.

Také v současné době má určitá část české pravice potřebu odstraňovat sochy či jiné symboly, připomínající tak nebo onak staré časy. To, že z našich veřejných prostranství zmizeli Leninové či ještě dříve Stalinové, případně Gottwaldové, to je zcela v pořádku, to se dá plně pochopit. Je ale jistý, významný rozdíl mezi politikem, který utváří diktátorský režim a mezi vojákem, který jen vykonává příkazy. V případě odstranění Koněvovy sochy z veřejného prostranství v Praze 6, se situace zřejmě na chvíli uklidnila. Socha má být přemístěna až se pro ni najde vhodné nové místo. To může nějakou chvíli trvat. Právní puristé upozorňují, že urážlivé nakládání s Koněvovou sochou je vlastně porušením smlouvy o přátelství mezi Českem a Ruskem uzavřené v roce 1993. Ale jistě se najdou i jiní právní odborníci, kteří budou tvrdit něco úplně jiného.

Když jedu do Paříže, zastavuji se tam často ve své oblíbené restauraci, která je blízko slavného bulváru Saint Germain. Z boční ulice, ve které tato restaurace je, je vidět přímo na bulváru Saint Germain stojící sochu velkého francouzského revolucionáře Georgese Dantona. Danton byl jedním z těch, kdo, coby vůdčí duch Pařížské komuny (revolučního městského zastupitelstva) v srpnu 1792, připravil pád království. A de facto také internaci krále Ludvíka XVI.. Stal se v této revoluční době ministrem spravedlnosti a stál u ustavení revolučního tribunálu, který se později, za doby jakobínské diktatury, stal nástrojem revolučního teroru proti nepřátelům revoluce a nově ustavené republiky. Je zbytečné dodávat, že revoluční tribunál expedoval v průběhu své intenzivní činnosti prakticky rovnou pod gilotinu stovky nepřátel republikánského režimu. Počátkem září roku 1792 Danton, jako ministr spravedlnosti francouzské vlády, jen přihlížel brutálnímu vraždění vězňů v pařížských věznicích, mezi nimiž byli i mnozí nepřátelé revoluce... Prostě lid vzal „spravedlnost“ do svých rukou. A jeden z mála lidí, který mohl tuto „lidovou spravedlnost“ zastavit, Danton, mlčel. Ale historická pravda také je, že k tomuto „zářijovému vraždění“ došlo v situaci, kdy se zdálo, že republikánský režim podlehne náporu vnitřních nepřátel a zahraničních armád, valících se do Francie. Ještě v září 1792, po zářijovém vraždění, se sešel nový revoluční zastupitelský sbor Francie – Konvent, v němž byl Danton jednou z nejvýraznějších osobností. A jedním z nejskvělejších řečníků revoluce. Prakticky ve stejné době, kdy byl v Paříži ustaven Konvent, nedaleko Paříže, u Valmy, revoluční armáda Francie porazila Prusy a vyhnala je ze země.

Za necelé dva roky byl Danton, jenž byl mimochodem členem jakobínského klubu, tak jako třeba Robespierre či Saint-Just, popraven se svými politickými přáteli jako umírněný.

Danton byl vynikající osobností francouzské revoluce, a i když má nepochybně na rukou krev, je jeho socha v nadživotní velikosti umístěna na jednom z nejvýznamnějších pařížských bulvárů.

Zvláště nechutné je, že obrazoborectví je v Čechách vždy doprovázeno vcelku zbytečným a většinou lživým pomlouváním těch osobností, jejichž sochy jsou odstraňovány z veřejného prostoru. Tak v minulosti, za komunistického režimu, byli zostouzeni zejména prezidenti Masaryk a Beneš. Masaryk přece nechal střílet do dělníků a oba dva byli služebníky buržoazie... a tak bych mohl pokračovat. V souvislosti s Koněvem se někteří notoričtí lháři nestydí psát, že Prahu vlastně neosvobodila v květnu 1945 Sovětská armáda, ale že to vlastně zařídili vlasovci a pražští barikádníci. Každému musí být jasné, že i když už v Praze sovětští vojáci nemuseli bojovat dům od domu, jako například v Berlíně pár dní předtím, byl to výsledek předchozího ohromného válečného tažení Sovětské armády. Jen dopad informace o tom, že se z Německa k Praze řítí sovětské tanky, způsobil hromadný úprk německých vojáků, kteří se za každou cenu chtěli vyhnout sovětskému zajetí. Celkem dobře tušili, že v gulagu na Sibiři by je žádný rekreační pobyt nečekal. Ostatně, většina německých vojáků se vrátila ze sibiřských lágrů až po deseti letech od konce války. Až po návštěvě západoněmeckého kancléře Adenauera v Moskvě, který to dohodl se sovětskými vůdci. Je smutné, že přední české deníky, a obecně média, se nestydí takovéto lži a dezinformace sdělovat široké veřejnosti. A v současné době naprosto neumožňují prezentaci jiných názorů. Je to žalostný výsměch demokracii v naší zemi.

Jiří Paroubek

Autor: Jiří Paroubek | pátek 20.9.2019 9:55 | karma článku: 18.03 | přečteno: 340x

Další články blogera

Jiří Paroubek

Když Hřib řádí…

Pražský primátor Hřib je vlastně hlavní tváří Pirátské strany. Zatím jeho nejviditelnějšími politickými činy jsou zcela nekvalifikované vstupy do zahraniční politiky.

15.1.2020 v 14:55 | Karma článku: 39.47 | Přečteno: 1532 | Diskuse

Jiří Paroubek

Bradáčová for prezident?

Je čím dál zřejmější, že nám pražská vrchní státní zástupkyně Bradáčová něco tají. To něco jsou její prezidentské ambice.

8.1.2020 v 15:58 | Karma článku: 30.94 | Přečteno: 977 | Diskuse

Jiří Paroubek

ČNB o přijetí eura

Administrativa České národní banky (ČNB) zpracovává tradičně velmi kvalifikované ekonomické analýzy.

23.12.2019 v 18:31 | Karma článku: 29.79 | Přečteno: 801 | Diskuse

Jiří Paroubek

Primátor Hřib zabránil (nejen) ohňostroji

Žádná politická generace není ideální. Ale přesto mám pocit, že k některým pozicím ve veřejném životě by občané–politici měli dospět nikoliv na základě náhlého poryvu větru.

20.12.2019 v 16:08 | Karma článku: 34.56 | Přečteno: 911 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Tomáš Zdechovský

Lidem musí zůstat právo platit v hotovosti!

Lidé by měli mít právo platit hotově a toto právo by mělo být zakotveno i v Ústavě. Tento nápad se v době všeobecného rozšíření elektronických plateb a virtuálních měn může zdát nadbytečný. Nic ale není vzdálenějšího pravdě

20.1.2020 v 16:59 | Karma článku: 33.23 | Přečteno: 999 | Diskuse

Jaromíra Vítková

Budoucnost dětských skupin

Děti mladší tří let by v prvé řadě měly být doma v rodině. Samozřejmě jsou různé situace, kdy je pro rodinu lepší dítě umístit například v dětské skupině.

20.1.2020 v 12:21 | Karma článku: 4.51 | Přečteno: 184 | Diskuse

Anna Gamanová

Ďábel spočívá v detailu III. aneb není architekt jako architekt

Město staví a opravuje řadu budov, ulic, náměstí, buduje parky, sází stromy. V čem je rozdíl mezi kvalitním návrhem a tím nekvalitním?

16.1.2020 v 20:50 | Karma článku: 10.60 | Přečteno: 430 | Diskuse

Petr Machovský

Kam nás vedou obnovitelné zdroje energie?

Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou zaklínadlem většiny nynějších vlád, minimálně v rámci Evropské unie.

16.1.2020 v 19:01 | Karma článku: 35.72 | Přečteno: 1534 | Diskuse

Jiří Paroubek

Když Hřib řádí…

Pražský primátor Hřib je vlastně hlavní tváří Pirátské strany. Zatím jeho nejviditelnějšími politickými činy jsou zcela nekvalifikované vstupy do zahraniční politiky.

15.1.2020 v 14:55 | Karma článku: 39.47 | Přečteno: 1532 | Diskuse
Počet článků 502 Celková karma 24.49 Průměrná čtenost 2588

Autor se narodil 21. srpna 1952 v Olomouci. Je ženatý, má syna a dceru. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou. V letech 1998 až 2004 byl náměstkem pražského primátora pro oblast finanční politiky, 2004 až 2005 ministrem pro místní rozvoj. V letech 2005 až 2006 pak předsedou vlády České republiky. Je předsedou Společnosti Willyho Brandta a Bruna Kreiskeho a předsedou redakční rady portálu Vaše věc (www.vasevec.cz). Na sklonku roku 2011 založil politickou stranu Národní socialisté. Na podzim 2018 kandiduje do Senátu jako nezávislý kandidát s podporou ČSSD.

Seznam rubrik

více

Najdete na iDNES.cz