Pondělí 30. ledna 2023, svátek má Robin
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 30. ledna 2023 Robin

Na Ukrajině přišlo, co přijít muselo…

21. 09. 2022 14:24:58
Premiér Fiala hovoří o eskalaci války na Ukrajině Ruskem. Je to otázka, co byla příčina a co následek konfliktu Ruska a Západu na Ukrajině.

Připomeňme si, že před 24. únorem, kdy Rusové zahájili invazi na Ukrajinu, ruští emisaři létali po Evropě a čelní evropští politici létali do Kremlu. A Rusové měli vlastně jediný čitelný požadavek. Ten požadavek zněl, aby se Ukrajina nestala členskou zemí NATO, cítili to jako hrozbu pro bezpečnost Ruska.

Jens Stoltenberg, generální tajemník NATO, mluvil tehdy cosi o tom, že si každá země, a tedy i Ukrajina, může pro sebe zvolit řešení, jaké chce.

Představme si tedy, že by Mexiko chtělo uzavřít spojeneckou smlouvu o vojenské spolupráci s Čínou nebo s Ruskem. Nemyslím, že by to Spojené státy připustily. Tak, jako svého času nepřipustili sovětské rakety s jadernými hlavicemi na Kubě, namířené na americká velkoměsta. Samozřejmě, že invaze Ruska na Ukrajinu je agresí podle mezinárodního práva. Ale podobným porušením mezinárodního práva jsou i jednostranné sankce vyhlášené vůči Rusku bez schválení Rady bezpečnosti.

Západ krátce po zahájení konfliktu začal masivně dodávat Ukrajině zbraně. Postupně se zvyšovala palebná síla ukrajinské armády, kterou v posledních letech cvičili britští a američtí instruktoři. Ukrajinská armáda mohla ve svých vojenských operacích využívat v plném rozsahu zpravodajských informací dodávaných z amerických satelitů, z výzvědných letounů AWACS, které se pohybují těsně za ukrajinskou hranicí. A z jiných zdrojů. Řekněme si otevřeně, že Západ přispěl k internacionalizaci konfliktu. Ze států Západu nedodávají na Ukrajinu zbraně jen Maďarsko a Izrael.

Expediční sbor Ruska na Ukrajině čítá 150 tisíc bojovníků plus dalších 50 tisíc vojáků, kteří jim zajišťují servis. Proti nim stojí ukrajinská armáda v počtu 600 – 700 tisíc vojáků. Při ústupu ruských vojáků z Charkovské oblasti, byla převaha Ukrajinců nad Rusy v poměru 8 : 1. Ruský prezident Putin, který dlouho trval na omezeném, lokálním, charakteru operace v dnešním projevu k ruskému národu oznámil, že k 21. září bude povoláno v částečné mobilizaci 300 tisíc záložníků.

Protože v Rusku nebyla prezenční vojenská služba zrušena a trvá nejméně jeden rok, nebudou tito záložníci po krátkém zacvičení postrádat bojeschopnost. Charakterizovat je, jak to dnes činí některá západní média jako „špatně vyzbrojené a vycvičené“, je formulace, kde vítězí přání nad realitou. Ministr obrany Ruska Šojgu dále sdělil, že potenciál ruské armády představuje cca 25 mil. vojáků.

Ruské zbrojovky kromě toho dostaly od prezidenta příkaz, aby pracovaly s plnou intenzitou na dodávkách zbraní. Očekávat tedy, že ukrajinská ofenziva zažene Rusy na třináct set kilometrů dlouhé ukrajinské frontě do Černého moře, je v nastalé situaci nerozumné.

Prezident Putin také projevil vůli připojit po lidových referendech Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast k Ruské federaci.

I když nemusíme brát úplně vážně bývalého prezidenta a premiéra Ruska Medveděva, že Rusko pak útoky na své území (tedy to původní rozšířené o čtyři další oblasti) může brát jako důvod k nasazení jaderných zbraní, tak bych tato slova vůbec nepodceňoval. Prostě Rusko dává najevo, že si nemůže dovolit tuto válku prohrát a že použije všech dostupných prostředků pro to, aby svého cíle dosáhlo. Na druhé straně Medveděv již není ani prezidentem, ani premiérem a o eventuálním nasazení jaderných zbraní rozhoduje v Rusku prezident. V žádném případě bych však toto vyjádření zcela neignoroval, stejně tak jako neignoruji vyjádření nynější britské premiérky Trussové, že by neváhala nasadit v eventuálním konfliktu jaderné zbraně. Dobře, tato její slova padla v nějakém kontextu a možná v zápalu boje v rámci primárních voleb o vůdcovství britské konzervativní strany. Ale nikdo z jejích předchůdců od skončení studené války taková slova nepoužil. Bylo by špatné, kdybychom dnes balancovali na pokraji jaderného konfliktu...

Putinovo dnešní vyhlášení se okamžitě projevilo na poklesu kurzu eura ve vztahu k dolaru, na poklesu koruny, na růstu cen ropy a růstu cen plynových futures pro Evropu, jež stouply okamžitě o 6,6%.

Rusko tedy velmi rázně odpovědělo na aktivity zemí Západu, podporující Ukrajinu dodávkami zbraní, a to často i té nejmodernější techniky, která pochopitelně může změnit poměry sil na ukrajinské frontě.

A co dál?

Rusko podle očitých svědků, s nimiž jsem měl možnost hovořit, nyní nezažívá na svém vnitřním trhu situaci, že by ruské obyvatelstvo pociťovalo nedostatek nějakých podstatnějších druhů zboží. Do Ruska proudí dodávky mj. také západního zboží přes Čínu, Indii, Turecko. Ruský rubl je pevný, obchodní bilance Ruska je v přebytku, příjmy státního rozpočtu převyšují výdaje.

Prostě, pokud „stratégové“ a politici Západu předpokládali, že se ruská ekonomika a Rusko zhroutí během několik týdnů a dojde k palácovému převratu v Kremlu, při němž bude vystřídán Putin někým povolnějším, tak tyto předpovědi zatím nevycházejí a obávám se, že ani nevyjdou...

Zejména také proto, že Rusko má vlastně k dispozici všechny potřebné suroviny pro svou existenci, včetně ropy, plynu, pšenice, kterou vyveze v letošním roce v rekordním objemu. A řekněme to otevřeně, ropovody a plynovody nesměřují ze západu Evropy na východ, ale z východu Evropy na západ. Otázkou také je, kolik bude stát plyn, který Evropa bude dovážet z jiných zemí nežli z Ruska. Je možné odhadnout, že tento plyn bude zhruba pětinásobně dražší, nežli byla cena ruského plynu před covidovou krizí. A to vše bude muset evropské a tedy i české obyvatelstvo zaplatit. Podle mého názoru nastal čas k jednání o míru.

Je také potřeba dodat, že provoz Ukrajiny něco stojí. Hovoří se o 5 až 9 mld. dolarů měsíčně. Ukrajinská ekonomika spadla pod polovinu svého běžného výkonu. A statisícovou armádu, chod státu a další nutné výdaje, je potřeba pravidelně platit. Zatím to vesměs platí Spojené státy. Je otázka, kdy Spojené státy požádají EU, aby se na těchto platbách více účastnila.

Hlavní ale je, že v celé Evropě se projevuje zejména v důsledku války na Ukrajině vysoká inflace. V průměru kolem 10%, v Česku je to oficiálně něco nad 17%. Ale pokud bychom brali nějakých 30 až 40 položek skutečně základních potravin a zboží plus plyn a elektrickou energii, teplo a nájemné, došli bychom k číslu inflace mezi 20 – 25%. Jistě, dochází také k růstu nominálních mezd i důchodů, ale zdaleka ne v rozsahu té faktické, reálné inflace.

Prostě české obyvatelstvo bude strádat drahotou, a pokud budou zastaveny dodávky ruského plynu a ropy, bude situace ještě vážnější.

Česká republika, momentálně předsedající země EU, by tedy měla spíše začít mluvit o míru než o podpoře války. Pokračování války na Ukrajině nic dobrého nikomu nepřinese.

Rusko ukázalo dnešním rozhodnutím svého prezidenta, že je ochotno a schopno v případě potřeby zapojit do konfliktu na Ukrajině větší počty vojáků a nasadit více zbraní nežli dosud. A na jeho hospodářské vyčerpání to zatím nevypadá.

Jiří Paroubek

Autor: Jiří Paroubek | středa 21.9.2022 14:24 | karma článku: 39.89 | přečteno: 2153x

Další články blogera

Jiří Paroubek

Kdy nastane omezení svobody slova?

Vyhýbám se tomu, abych vysloveně napsal slovo cenzura. Také po vpádu vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 se hovořilo o tom, že suverenita naší země je omezená. Nyní se setkáváme s něčím, co tu ještě po listopadu 1989 nebylo.

26.1.2023 v 16:12 | Karma článku: 34.98 | Přečteno: 895 | Diskuse

Jiří Paroubek

Kdo vlastně vede kampaň plnou nenávisti?

Mainstreamová média pravdy a lásky a české pravice jaksi a priori stanovily, že šiřitelem nenávisti v probíhající předvolební kampani je A. Babiš.

17.1.2023 v 16:08 | Karma článku: 38.42 | Přečteno: 1278 | Diskuse

Jiří Paroubek

Hlasovali proti svému zájmu

Chtělo by se upřesnit. Velká část českých občanů hlasovala proti svému třídnímu zájmu. Když jsem ve zpravodajství ČT viděl, jací lidé si dělají fotografie (často rodinné) s generálem Pavlem, zůstával mně rozum stát.

16.1.2023 v 14:11 | Karma článku: 38.33 | Přečteno: 1548 | Diskuse

Jiří Paroubek

K.O. pro prezidentské kandidáty vlády

Včerejší téměř dvouhodinová debata na TV Nova zřejmě přinesla rozuzlení I. kola prezidentské volby. Tedy, kdo postoupí do II. kola.

13.1.2023 v 12:44 | Karma článku: 40.04 | Přečteno: 1958 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Petr Drozdík

Otevřená výzva Andreji Babišovi k odchodu z české politiky

Andrej Babiš dal heslu "Pomáhat lidem" zcela jiný rozměr a proto si myslím, že v politice už nemá co dělat. Doufám, že se zachová jako chlap a že se nebude s odstupem času opět u odchodu z politiky vytáčet.

29.1.2023 v 16:48 | Karma článku: 21.51 | Přečteno: 471 | Diskuse

Petr Lachnit

Nespokojenost a nositelé naděje

Želvičky Julie a Bára se na sebe momentálně tváří v jednom teráriu nezúčastněně a odtažitě. Jedna má 600 gramů a druhá 80 gramů. Želvičky si náklonnost nebo naopak nelásku projevují okusováním nožiček. Což může být někdy potíž.

29.1.2023 v 16:24 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 56 | Diskuse

Jiří Paroubek

Kdy nastane omezení svobody slova?

Vyhýbám se tomu, abych vysloveně napsal slovo cenzura. Také po vpádu vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 se hovořilo o tom, že suverenita naší země je omezená. Nyní se setkáváme s něčím, co tu ještě po listopadu 1989 nebylo.

26.1.2023 v 16:12 | Karma článku: 34.98 | Přečteno: 895 | Diskuse

Daniela Kovářová

Pivem proti nenávisti

Dejte aspoň na chvíli pokoj s těmi všemi prezidenty a pojďte se mnou na pivo, říkám si, když čtu všechny ty nenávistné komentáře. Už zase se zdá, že kdo není s námi, je proti nám.

24.1.2023 v 13:43 | Karma článku: 21.35 | Přečteno: 380 | Diskuse

Jana Pastuchová

Andrej Babiš v Jablonci aneb segregace po česku.

Není to zas až tak dávno. Černoši neměli stejná práva jako běloši. Ženy neměly stejná práva jako muži, Židé byli o něco méně než jiní. Za práva homosexuálů se bojuje a demonstruje i dnes.

24.1.2023 v 13:07 | Karma článku: 37.33 | Přečteno: 2359 | Diskuse
Počet článků 738 Celková karma 36.71 Průměrná čtenost 2069

Autor se narodil 21. srpna 1952 v Olomouci. Je ženatý, má syna a dceru. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou. V letech 1998 až 2004 byl náměstkem pražského primátora pro oblast finanční politiky, 2004 až 2005 ministrem pro místní rozvoj. V letech 2005 až 2006 pak předsedou vlády České republiky. Je předsedou Společnosti Willyho Brandta a Bruna Kreiskeho a předsedou redakční rady portálu Vaše věc (www.vasevec.cz). Na sklonku roku 2011 založil politickou stranu Národní socialisté. Na podzim 2018 kandiduje do Senátu jako nezávislý kandidát s podporou ČSSD.

Seznam rubrik

více

Přání bank je vyslyšeno. Za předčasné splacení hypotéky si lidé připlatí

Premium Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se změní. Banky si budou moci účtovat nejen administrativní náklady v...

Z šestnáctileté dívky se vlivem vzácného onemocnění stala stařenka

Raizel Grace Calago z Filipín se ještě před dvěma lety účastnila soutěže krásy. Dnes ale vypadá jako padesátiletá žena...

Františka Ringo Čecha odvezli do nemocnice, je v ohrožení života

František Ringo Čech (79) byl v neděli večer podle zdrojů CNN Prima NEWS převezen do pražské Nemocnice Na Homolce....

Evu Decastelo mi kdysi vyfoukl Ruppert, měl větší tah na branku, říká Třeštík

Fotograf Tomáš Třeštík vyměnil loni spisovatelku Radku Třeštíkovou, se kterou má dvě děti, za novou partnerku,...

Nahota dospívajících? Film Modrá laguna by dnes neprošel, míní Shieldsová

Brooke Shieldsová zavzpomínala na natáčení slavného snímku z roku 1980 s názvem Modrá laguna. Podle sedmapadesátileté...