Jde o to, zda se navýší tzv. rozpočtový strop, resp. výše schodku státního rozpočtu anebo nenavýší. Pokud se nenavýší, bude to znamenat v podstatě kolaps veřejných financí, neboť financování řady projektů a institucí státu se musí prostě pozastavit. A to až do doby, než se nalezne schůdné rozpočtové řešení.
V letošním roce tento rozpočtový spor graduje zejména proto, že se blíží prezidentské volby a republikáni budou mít snahu demokratického kandidáta na prezidenta J. Bidena, co nejvíce oslabit. Hlavní republikánský vyjednavač, předseda Sněmovny reprezentantů McCarthy, podmiňuje navýšení rozpočtových výdajů rozsáhlými škrty ve státním rozpočtu USA, a to samozřejmě takovými škrty, které by měly za následek odklon voličů od prezidentovy Demokratické strany.
Prostě, hra je v zásadě jednoduchá. Jde o příští prezidentské volby, o obsazení příštího Kongresu USA, a tedy o otázku politické moci ve státě. Z tohoto hlediska si nemohla Pekarová Adamová opravdu najít horší termín návštěvy nežli je ten, jaký si zvolila.
Svou návštěvu opepřuje Pekarová ostrým až extrémistickým slovníkem, kdy hovoří o potřebě "vítězství Ukrajiny" (realitou se již příliš předsedkyně TOP 09 nezabývá). Druhé téma, které považuje Adamová v USA za politicky nosné, je Tchaj-wan. Zřejmě žádná jiná země v západní Evropě nesdílí s českou pravicí tak extrémní rétoriku vůči Číně s ohledem na Tchaj-wan, jakou předvádí zejména Pekarová Adamová, ministr Lipavský, premiér Fiala a vlastně celá vláda.
Adamová a před ní Vystrčil byli na Tchaj-wanu jako jacísi předskokani návštěv významných amerických politiků. V loňském roce navštívila, po návštěvě Vystrčila, Tchaj-wan tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA, demokratka Pelosiová. Nyní po návštěvě Pekarové se počítá s tím, že na podzim navštíví Tchaj-wan k další provokativní návštěvě formálně třetí muž americké ústavní hierarchie, republikánský předseda Sněmovny reprezentantů, McCarthy. Nikdo z dalších zemí Západu k takovému předskokanství není ochoten...
Čína několikrát deklarovala, že nechce převzít ostrov vojenskou silou. Nicméně rétorika Pekarové jde tímto směrem. Samozřejmě, že Pekarová by se ráda sešla s předsedou Sněmovny reprezentantů USA, pochlubila se svými zásluhami na zhoršení česko-čínských vztahů... Ale předseda Sněmovny reprezentantů je plně zaměstnán klíčovými politickými jednáními o rozpočtu, která vede přímo s prezidentem Bidenem. Takže nejspíš Pekarovou McCarthy příjme někde mezi dveřmi. Takže nebude velký prostor k tomu, aby sdělila, jak mimořádným spojencem na nepříliš hezkou práci pravicová česká vláda a její politické údy pro Spojené státy jsou.
Mainstreamová média v Česku (mohu jmenovat za všechny článek T. Šídlové na Seznam zprávy) fantazírují o tom, že „česká zahraniční politika se chce po odchodu proruského prezidenta Miloše Zemana vrátit do „havlovského módu“". Nevím, co M, Zeman udělal tak proruského. Konec konců v posledním roce a půl mu došla výdrž, pokud jde o hájení nezbytnosti politiky „všech azimutů“. Fantazie o ochlazení vztahů a o tom, že se „...v Česku rozmohl nepřátelský ruský vliv“ nemá žádné racionální opodstatnění.
Prostě návštěva Pekarové Adamové ve Washingtonu, to je jen mrhání penězi daňových poplatníků. Udělala si hezký výlet do hlavního města Spojených států. Snaží se o jakýsi proamerický marketing: „Prodat se“.
Blouznění Pekarové o tom, že Ukrajina a Tchaj-wan jsou „geopoliticky propojené“, je už snad až příliš. Další zbytečná návštěvnice, která dlí t. č. za peníze daňových poplatníků v pětihvězdičkovém hotelu v USA, je zcela neviditelná ministryně pro vědu a výzkum, Langšádlová, rovněž z TOP 09.
Langšádlová je prototypem politika nové vlny české pravice, který nemá žádný odborný background k tomu, co ve svém „ministerstvu bez ministerstva“ dělá. To, že se někde bude poučovat na podnikatelském fóru či v Atlantě, v jednom z center amerických inovací, o této problematice,⁷ je vcelku zbytečné úsilí.
Prostě, naše dámy si udělaly jarní výlet, a to ve zcela politicky nevhodném čase, kdy se vedoucí činitelé USA zabývají něčím úplně jiným, z jejich hlediska potřebnějším, nežli jsou jacísi proameričtí aktivisté ze střední Evropy.
Jiří Paroubek
