Čtvrtek 22. února 2024, svátek má Petr
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 22. února 2024 Petr

Vítězství SMER ozářilo Evropu

1. 10. 2023 13:59:50
Tři a půl roku trápila čaputovsko-matovičovská vládní koalice Slovensko chaosem a vzájemnými rozpory. Tu a tam své chaotické počínání proložila kriminalizováním politického soupeře, strany SMER.

Věrohodnosti těchto jednání dnes důvěřují snad jen skalní stoupenci slovenské pravice.
Slovenská pravice, stejně jako česká pravice, má ve svých genech zabudovánu neschopnost vládnout. Slovensko po nadějném vývoji zejména v období Ficových vlád zaznamenává hospodářský propad. A co je nejhorší, také propad životní úrovně, zřejmě větší než ten, který je v Čechách a na Moravě. A že ten propad v Čechách a na Moravě je pořádný.
Jediné, čemu se kromě hádek a vzájemné nenávisti strany bývalé pravicové koalice důsledně věnovaly, byly dodávky zbraní na Ukrajinu a jednoznačná podpora Zelenského vlády. Je otázka, do jaké míry je to ve slovenském národním zájmu. Významná část Slováků, pravděpodobně většina, si to nemyslí. A tak se vynořil Robert Fico, který po obrovském marketingovém útoku na něj v souvislosti s vraždou novináře Kuciaka a jeho partnerky, byl nucen odejít z pozice premiéra, aby nyní Slovensku dal novou vizi a nový začátek. Ostatně nikdy se neprokázalo, že by R. Fico anebo jeho vládní kolegové osnovali cokoliv, co by souviselo s přípravou fyzických útoků na novináře. Anebo že by byli součástí mafiánských struktur.
Prostě byla to sofistikovaně připravená lež, která ovšem u významné části Slováků zabrala. A tak v minulých volbách do Národní rady na Slovensku zvítězil obratný populista a chaot Matovič, u kterého je otázka, zda má v hlavě o kolečko více anebo méně. A pravicovou vládní koalici jistila prezidentka Čaputová, u které bylo stále zřejmější, že postupuje podle not Státního departementu Spojených států. Paní prezidentka došla ostatně před pár měsíci k názoru, že její politická pozice je i díky této podpoře pravicové vlády do budoucna neudržitelná, a že se tedy již nebude ucházet o znovuzvolení hlavou Slovenské republiky. Takže politické pilíře, pracně budované za pomoci zahraničních přátel Slovenska, začaly padat jako šindele ze střech při hurikánu Julie.
Do čela slovenské pravice se postavil se stranou Progresivní Slovensko zatím ničím nepoznamenaný, a vlastně zcela nezkušený politik, pan Šimečka. Proti těžkým vahám slovenské politiky, kterými jsou Fico a Pellegrini, neměl od začátku šanci. To ukazují koneckonců i počty preferenčních hlasů těchto lídrů. V této disciplíně Fico a Pellegrini jasně zvítězili, a Fico s velkým odstupem. Velká část Slováků, a přes záměrně nejasné průzkumy veřejného mínění se to zdá být většina, si nepřeje být zatahována do války na Ukrajině. Ficova strana vystupovala jako strana míru. To byl manévr, který jí zřejmě pomohl získat i hlasy jisté části maďarských voličů. Pro většinu maďarských voličů na Slovensku je totiž Orbán majákem, který určuje jejich názory. A Fico může být Orbánovi v Evropě dobrým partnerem. Třeba ve snaze přesvědčit většinu evropských lídrů např. o neužitečnosti sankcí proti Rusku a o potřebě dosažení míru na Ukrajině mírovým vyjednáváním a ne válkou. Anebo alespoň korigovat jejich názory.
Slovensko, Maďarsko a Česko jsou tvrdě zasaženy ukrajinskou válkou, ze které plyne pokles životní úrovně jejich občanů. A tento pokles je podstatně silnější nežli ve státech západní Evropy. Proto musí mít větší zájem na ukončení zbytečného konfliktu, který je zástupnou válkou mezi Ruskem a Spojenými státy s využitím živé síly Ukrajinců.
I z tohoto hlediska lze Ficovo vítězství jen vítat. Ale samozřejmě to nejpodstatnější pro Slováky je, že berou Fica jako rutinéra, za jehož vlád se dařilo po celou dobu zvyšovat životní úroveň širokých vrstev slovenského obyvatelstva. Dařilo se mu přesně to, co se nedařilo pravicových vládám Radičové, Matoviče a Hegera.
Robert Fico měl delší čas, po svém odchodu z funkce premiéra, na přemýšlení o chybách, které provázely jeho předchozí vládnutí. Ze SMERU se stala dlouhými lety vlády svého druhu státostrana a zejména v nižších patrech slovenské politiky se lidé ze SMERU podle toho chovali. Fico se prostě dolním patrům slovenské politiky nevěnoval, a zejména proto vznikly jeho politické problémy. Ale nejen proto. Prostě vládl příliš dlouho a také silné zahraniční vlivy hledaly jeho skutečné i domnělé slabé stránky a také je našly.
Klobouk dolů před jeho houževnatostí a před jeho vynikajícím comebackem. Myslím, že Ficovo vítězství může mít velký vliv, když ne na celou Evropskou unii, tak určitě na země středoevropského regionu. Ficův SMER je mírovou stranou. Fico otevřeně říká své názory na imperialistický charakter konfliktu na Ukrajině. Chce dělat otevřenou politiku vůči celému světu a také k mocnostem Východu. A je tak příkladem pro politické síly v České republice, které souzní s jeho názory a mají stejné problémy jako on vyjádřit se v českých mainstreamových médiích. Ukazuje se, že pokud má politik vizi, jasný program, jednotnou stranu za sebou, je schopen uhrát skvělý volební výsledek i „proti všem“. Fico je dnes v situaci, že potřebuje pro sestavení vlády spojenectví s Hlasem. Ale je zřejmé, že bez Fica, SMERU a jeho 42 poslanců si nikdo ani ruce neumyje. Jinak řečeno, matematicky možné jiné koalice jsou vlastně nemožné proti silnému Ficovi a Slovenské národní straně. Tyto dvě strany by tvořily příliš silný opoziční blok, který by v krátké době zdecimoval nesourodou vládu, pokud by vůbec vznikla jen na bázi nenávisti vůči Ficovi. Ostatně nenávist v politice je věc nepraktická.
Samozřejmě, že jsou zde problematické vztahy Fico – Pellegrini, ale oba dva tito šéfové levicových stran mají společné přátele. A to v obou stranách. A řada lidí v Hlasu, kteří předpokládali, po odchodu Pellegriniho ze SMERU, že převezmou voličskou klientelu SMERU, se na věc dnes dívá střízlivě. Prostě tehdy si mysleli, že Fico je vyřízený a ono to tak není. Slovensko má dnes dvě socialistické strany, tu jednu, Ficovu, spíše národně socialistickou, tu druhou, Pelegriniho, spíše liberálně socialistickou. Pro obě dvě tyto strany je výsledek voleb velký sukces. Mají společně 69 mandátů a mohou si jen vybrat koaličního partnera anebo partnery. Do koalice se již nabídlo KDH. A se SMEREM dlouhodobě v předchozích obdobích spolupracovala ve vládě SNS. Trojčlenná vládní koalice je už dobrým nástrojem vládnutí. Je to jiné nežli u pětičlenné koalice, která předtím stála v čele Slovenska s tragickými praktickými výsledky.
Na závěr nelze než popřát Robertu Ficovi a Peteru Pellegrinimu a jejich stranám konstruktivní spolupráci ve prospěch a pro blaho slovenského národa.

Jiří Paroubek

ěrohodnosti dnes důvěřují snad jen skalní stoupenci slovenské pravice.

Slovenská pravice, stejně jako česká pravice, má ve svých genech zabudovánu neschopnost vládnout. Slovensko po nadějném vývoji zejména v období Ficových vlád zaznamenává hospodářský propad. A co je nejhorší, také propad životní úrovně, zřejmě větší než ten, který je v Čechách a na Moravě. A že ten propad v Čechách a na Moravě je pořádný.

Jediné, čemu se kromě hádek a vzájemné nenávisti strany bývalé pravicové koalice důsledně věnovaly, byly dodávky zbraní na Ukrajinu a jednoznačná podpora Zelenského vlády. Je otázka, do jaké míry je to ve slovenském národním zájmu. Významná část Slováků, pravděpodobně většina, si to nemyslí. A tak se vynořil Robert Fico, který po obrovském marketingovém útoku na něj v souvislosti s vraždou novináře Kuciaka a jeho partnerky, byl nucen odejít z pozice premiéra, aby nyní Slovensku dal novou vizi a nový začátek. Ostatně nikdy se neprokázalo, že by R. Fico anebo jeho vládní kolegové osnovali cokoliv, co by souviselo s přípravou fyzických útoků na novináře. Anebo že by byli součástí mafiánských struktur.

Prostě byla to sofistikovaně připravená lež, která ovšem u významné části Slováků zabrala. A tak v minulých volbách do Národní rady na Slovensku zvítězil obratný populista a chaot Matovič, u kterého je otázka, zda má v hlavě o kolečko více anebo méně. A pravicovou vládní koalici jistila prezidentka Čaputová, u které bylo stále zřejmější, že postupuje podle not Státního departementu Spojených států. Paní prezidentka došla ostatně před pár měsíci k názoru, že její politická pozice je i díky této podpoře pravicové vlády do budoucna neudržitelná, a že se tedy již nebude ucházet o znovuzvolení hlavou Slovenské republiky. Takže politické pilíře, pracně budované za pomoci zahraničních přátel Slovenska, začaly padat jako šindele ze střech při hurikánu Julie.

Do čela slovenské pravice se postavil se stranou Progresivní Slovensko zatím ničím nepoznamenaný, a vlastně zcela nezkušený politik, pan Šimečka. Proti těžkým vahám slovenské politiky, kterými jsou Fico a Pellegrini, neměl od začátku šanci. To ukazují koneckonců i počty preferenčních hlasů těchto lídrů. V této disciplíně Fico a Pellegrini jasně zvítězili, a Fico s velkým odstupem. Velká část Slováků, a přes záměrně nejasné průzkumy veřejného mínění se to zdá být většina, si nepřeje být zatahována do války na Ukrajině. Ficova strana vystupovala jako strana míru. To byl manévr, který jí zřejmě pomohl získat i hlasy jisté části maďarských voličů. Pro většinu maďarských voličů na Slovensku je totiž Orbán majákem, který určuje jejich názory. A Fico může být Orbánovi v Evropě dobrým partnerem. Třeba ve snaze přesvědčit většinu evropských lídrů např. o neužitečnosti sankcí proti Rusku a o potřebě dosažení míru na Ukrajině mírovým vyjednáváním a ne válkou. Anebo alespoň korigovat jejich názory.

Slovensko, Maďarsko a Česko jsou tvrdě zasaženy ukrajinskou válkou, ze které plyne pokles životní úrovně jejich občanů. A tento pokles je podstatně silnější nežli ve státech západní Evropy. Proto musí mít větší zájem na ukončení zbytečného konfliktu, který je zástupnou válkou mezi Ruskem a Spojenými státy s využitím živé síly Ukrajinců.

I z tohoto hlediska lze Ficovo vítězství jen vítat. Ale samozřejmě to nejpodstatnější pro Slováky je, že berou Fica jako rutinéra, za jehož vlád se dařilo po celou dobu zvyšovat životní úroveň širokých vrstev slovenského obyvatelstva. Dařilo se mu přesně to, co se nedařilo pravicových vládám Radičové, Matoviče a Hegera.

Robert Fico měl delší čas, po svém odchodu z funkce premiéra, na přemýšlení o chybách, které provázely jeho předchozí vládnutí. Ze SMERU se stala dlouhými lety vlády svého druhu státostrana a zejména v nižších patrech slovenské politiky se lidé ze SMERU podle toho chovali. Fico se prostě dolním patrům slovenské politiky nevěnoval, a zejména proto vznikly jeho politické problémy. Ale nejen proto. Prostě vládl příliš dlouho a také silné zahraniční vlivy hledaly jeho skutečné i domnělé slabé stránky a také je našly.

Klobouk dolů před jeho houževnatostí a před jeho vynikajícím comebackem. Myslím, že Ficovo vítězství může mít velký vliv, když ne na celou Evropskou unii, tak určitě na země středoevropského regionu. Ficův SMER je mírovou stranou. Fico otevřeně říká své názory na imperialistický charakter konfliktu na Ukrajině. Chce dělat otevřenou politiku vůči celému světu a také k mocnostem Východu. A je tak příkladem pro politické síly v České republice, které souzní s jeho názory a mají stejné problémy jako on vyjádřit se v českých mainstreamových médiích. Ukazuje se, že pokud má politik vizi, jasný program, jednotnou stranu za sebou, je schopen uhrát skvělý volební výsledek i „proti všem“. Fico je dnes v situaci, že potřebuje pro sestavení vlády spojenectví s Hlasem. Ale je zřejmé, že bez Fica, SMERU a jeho 42 poslanců si nikdo ani ruce neumyje. Jinak řečeno, matematicky možné jiné koalice jsou vlastně nemožné proti silnému Ficovi a Slovenské národní straně. Tyto dvě strany by tvořily příliš silný opoziční blok, který by v krátké době zdecimoval nesourodou vládu, pokud by vůbec vznikla jen na bázi nenávisti vůči Ficovi. Ostatně nenávist v politice je věc nepraktická.

Samozřejmě, že jsou zde problematické vztahy Fico – Pellegrini, ale oba dva tito šéfové levicových stran mají společné přátele. A to v obou stranách. A řada lidí v Hlasu, kteří předpokládali, po odchodu Pellegriniho ze SMERU, že převezmou voličskou klientelu SMERU, se na věc dnes dívá střízlivě. Prostě tehdy si mysleli, že Fico je vyřízený a ono to tak není. Slovensko má dnes dvě socialistické strany, tu jednu, Ficovu, spíše národně socialistickou, tu druhou, Pelegriniho, spíše liberálně socialistickou. Pro obě dvě tyto strany je výsledek voleb velký sukces. Mají společně 69 mandátů a mohou si jen vybrat koaličního partnera anebo partnery. Do koalice se již nabídlo KDH. A se SMEREM dlouhodobě v předchozích obdobích spolupracovala ve vládě SNS. Trojčlenná vládní koalice je už dobrým nástrojem vládnutí. Je to jiné nežli u pětičlenné koalice, která předtím stála v čele Slovenska s tragickými praktickými výsledky.

Na závěr nelze než popřát Robertu Ficovi a Peteru Pellegrinimu a jejich stranám konstruktivní spolupráci ve prospěch a pro blaho slovenského národa.

Jiří Paroubek

Autor: Jiří Paroubek | neděle 1.10.2023 13:59 | karma článku: 30.74 | přečteno: 1066x

Další články blogera

Jiří Paroubek

Trapná nervozita vlády – traktory v Praze…

Včera ráno jsem jel, tak jako většina Pražanů, do práce městskou hromadnou dopravou (MHD). Bylo to pohodlné a lidí v metru bylo více nežli obvykle.

20.2.2024 v 9:41 | Karma článku: 30.85 | Přečteno: 696 | Diskuse

Jiří Paroubek

Analýza volebních preferencí agentury Kantar CZ za leden 2024

Spíše by bylo přesnější, kdybychom napsali za listopad minulého a leden roku tohoto. Ve stranických preferencích dochází podle agentury Kantar CZ jen k menším posunům, a to souhrnně ve prospěch stran dnešní vládní koalice.

13.2.2024 v 12:30 | Karma článku: 23.95 | Přečteno: 695 | Diskuse

Jiří Paroubek

Revolta či revoluce farmářů?

Zemědělství je strategická část ekonomiky a spolu s energetikou tvoří základ každé společnosti pro přežití. Bez dostatečné výroby potravin je každý stát snadno vydíratelný. Kdo bude riskovat hladomor?

12.2.2024 v 14:52 | Karma článku: 27.57 | Přečteno: 455 | Diskuse

Jiří Paroubek

Slon v porcelánu v zahraniční politice…

...aneb „nepouštět na saka“. Pro mladší generaci čtenářů jen připomenu, co výrok „nepouštět na saka“ znamená.

9.2.2024 v 14:16 | Karma článku: 35.01 | Přečteno: 859 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Leoš Prokeš

Dvě kategorie nakupujících je hyenismus.

Víte, že v dnešní digitální éře se stáváme svědky rozdělení společnosti na dvě velmi odlišné skupiny nakupujících?

22.2.2024 v 21:02 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 44 | Diskuse

Petr Hannig

I rohlík může v ústech zhořknout

„Od Rohlíku ani rohlík“, „Rohlík s Nutellou“ a podobná hesla zaplnila internet. Na sociálních sítích se objevují zprávy typu „Lidi ruší účty u firmy Rohlík.cz“ a mnoho dalších podobných postů.

21.2.2024 v 10:12 | Karma článku: 45.91 | Přečteno: 3609 | Diskuse

Jan Bartošek

Válka na Ukrajině podle Putina: Osud, otázka života a smrti..

Pár dní a bude to přesně dva roky, co Rusko začalo válku na Ukrajině. A jinak, než válkou tuto agresi nazvat nejde. Byť to ruská propaganda od začátku ostentativně označuje jako speciální vojenskou operac

21.2.2024 v 10:05 | Karma článku: 19.86 | Přečteno: 355 | Diskuse

Petr Lachnit

Ministři by si mohli přečíst Konfucia a vyvarovat se tak špatných konců

Když procházíme zmínky o daních v některých náboženstvích, napadá mě, že vše již bylo vymyšleno a vyzkoušeno. Mnohé bylo zapomenuto a nyní musíme znovu přijít na to, že co zavádíme, je blbost.

21.2.2024 v 8:57 | Karma článku: 14.97 | Přečteno: 245 | Diskuse

Věra Kovářová

Nejdříve Maastricht. Pak euro

Zatímco v zemích, kde se eurem platí, je popularita společné evropské měny vysoká, v České republice, která má k euru pořádně daleko, je na bodu mrazu. Taková je realita a každý politik s ní musí počítat.

20.2.2024 v 10:50 | Karma článku: 12.20 | Přečteno: 449 | Diskuse
Počet článků 825 Celková karma 29.91 Průměrná čtenost 1938

Autor se narodil 21. srpna 1952 v Olomouci. Je ženatý, má syna a dceru. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou. V letech 1998 až 2004 byl náměstkem pražského primátora pro oblast finanční politiky, 2004 až 2005 ministrem pro místní rozvoj. V letech 2005 až 2006 pak předsedou vlády České republiky. Je předsedou Společnosti Willyho Brandta a Bruna Kreiskeho a předsedou redakční rady portálu Vaše věc (www.vasevec.cz). Na sklonku roku 2011 založil politickou stranu Národní socialisté. Na podzim 2018 kandiduje do Senátu jako nezávislý kandidát s podporou ČSSD.

Seznam rubrik

více

Dcera Vladimíra Ráže žije bez ruky. Protézu odložila po dvaceti letech

Veronika Rážová (43) je dcerou slavného českého herce Vladimíra Ráže. Narodila se bez levé horní končetiny. Za hendikep...

Útok moukou byl podvod. Bendigovi hrozí trest, že úřady zaměstnal zbytečně

Zpěvák Jan Bendig se nestal obětí útoku moukou, jak sám všude rozhlašoval. Celou událost s „pachatelem“ ve skutečnosti...

Sexuálních scén je zbytečně moc, míní Cavill. Omlouval se kolegyni za erekci

Britský herec Henry Cavill (40) se nedávno podělil o svůj názor na filmové scény, které vyobrazují sex. Podle něj je...

Známé tváře kritizují Michala Novotného. Nejsem homofob, brání se herec

Na Michala Novotného se na sociálních sítích snesla vlna kritiky. Herec v rozhovoru pro týdeník Téma mimo jiné řekl, že...

Kde máte internet, pane řidiči? V online registrech dokladů je chaos

Od ledna u sebe řidiči nemusí mít prakticky žádné doklady. Všechny jsou online, ale ne každý má přitom běžně přístup k...