Superhrubé blouznění

ODS je už dlouho odstavena od moci. Její předáci a její podporovatelé jaksi už pomalu zapomínají, v jakých kotrmelcích skončila rozhádaná Nečasova vláda, plná strašlivých skandálů v červnu 2013.

To, že ODS, mocně podporovaná po celou dobu svého vládnutí také ultraliberálním ekonomem M. Kalouskem, projevila vzácnou ekonomickou nekompetenci, musí být každému zřejmé. To, že v roce 2009 faktický schodek státního rozpočtu přesáhl 200 mld. Kč (účetně se tak nestalo jen díky tomu, že vláda vedená ODS tehdy použila zbytek rozpočtových rezerv, které ji zanechala na konci roku 2006 vláda ČSSD). A nedosti na tom. Také v dalších letech pravicové vlády vykazovaly rozpočty s trojcifernými schodky státního rozpočtu. A i když svět už opustila recese, dokázala si ji pravicová vláda vytvořit sama svými nesmyslnými „úspornými škrty“. Proškrtala se až na dno.

V dnešním článku někdejšího mluvčího ČNB M. Švehly „Superhrubá šance“ jsme se dozvěděli, že je vlastně zrušení superhrubé mzdy velkou šancí pro úzkou spolupráci hnutí ANO a ODS, a to i na vládní úrovni. Že by to prý stabilizovalo situaci. Že by se vláda mohla zbavit politické levice a že by to prý vytvořilo skvělé podmínky pro podnikatele a živnostníky.

Začnu od konce - s těmi skvělými podmínkami. Tak především ani jedna z obou politických stran, nepřišla s nějakým realistickým programem, jak se dostat z krize. Jak oživit ekonomiku a současně ji modernizovat podle možnosti skokem tak, abychom se dostali během několika příštích let mezi dvacet, možná dokonce deset nejvyspělejších ekonomik světa. Z evropského Fondu obnovy, dostane ČR přes půl bilionu korun. Ty by měla rozumným způsobem investovat zejména do modernizace své infrastruktury atd. No, a pokud se dají zakázky velkému průmyslu a stavebnictví, budou z toho mít přínos také malí a střední podnikatelé. Je otázka, zda tyto dvě politické strany mají vůbec potenciál a kompetenci na to, aby s takovými náměty velkých programových cílů přišly.

Pokud jde o stabilitu státu, nemůže to brát Švehla nebo někteří další fantasté matematicky. Sečtu si volení preference a z toho vyplývající možnost poslaneckých mandátů. Dostanu se na číslo vládní většiny a stabilní vláda je na světě. ODS zatím projevuje naprostou nekompetenci, těžko si vůbec umím představit, že je možné někoho z jejich řad vybrat coby ekonomického ministra. Je zajímavé, že v článku M. Švehly úplně chybí úvaha o tom, že by snad ODS měla nekompromisně trvat na nepřítomnosti A. Babiše v příští vládě. Tedy kde jsou úvahy o střetech zájmů, o Čapích hnízdech, o fantaziích Milionu chvilek apod. Nic. Jen technokratická úvaha, že by to bylo dobré. Staré úvahy se prostě hodí za hlavu.

Tradiční mantra pravičáků o tom, jak máme vysoká procenta odvodů na sociální a zdravotní zabezpečení má jen malou logiku. Kdyby umožnili za svých vlád zvyšování mezd a důchodů tak, aby se přibližovali už dnes západoevropskému průměru, neměli bychom dnes tak velký problém. Samozřejmě, když budou vyšší mzdy, tak mohou být i vyšší příjmy ze zdravotního a sociálního pojištění a to i při nižší sazbě. Takže naši pravicoví dobráci vůbec neuvažují nad tím, že by přilepšili lidem. O ty jim nikdy nešlo.

Když se dívám na název článku M. Švehly (Superhrubá šance), tak mi to připomíná pravicové snění z let 2005 – 2008. Tehdy se toto snění jmenovalo „Modrá šance“. Tedy podobnost názvu čistě náhodná. Také tehdy „stratégové“ ODS blábolili o Lafleurově křivce a o tom, že čím budou nižší daně, tím se více vybere. Následně zavedením superhrubé mzdy a dalšími daňovými triky připravili státní rozpočet počínaje rokem 2008 o osmdesát miliard rozpočtových příjmů.

Podobnou cestou se bohužel, chce vydat i A. Babiš. Ministryně financí Schillerová zveřejnila návrh rozpočtu zatím bez zahrnutí dopadu zrušení superhrubé mzdy, takže s promítnutím tohoto dopadu bychom tu měli v příštím roce mít nadělen dvou set miliardový rozpočtový schodek. To, že se to M. Švehlovi a dalším pravičákům líbí, jen ukazuje jejich rozpočtovou neodpovědnost a jejich ideologickou předpojatost.

Nicméně je dobře, že se takový článek v Babišových Lidových novinách objevil, protože ukazuje, jakým způsobem určitá část představitelů ODS a hnutí ANO může uvažovat. Pro republiku by to žádná legrace nebyla.

Jiří Paroubek